FAMU
    FILMOVÁ A TELEVIZNÍ FAKULTA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE
 english 
Nacházíte se zde:   Úvod     Fakulta     Dlouhodobý záměr    
Koncepce rozvoje FAMU (červen 2002)

Když jsem 2. května 2002 nastoupil do funkce děkana a začal uskutečňovat své představy o tom, jak má škola žít a vypadat, považoval jsem za nutné co nejrychleji seznámit akademickou obec se svými plány. Proto jsem zveřejnil tento pracovní dokument, který byl přístupný na předchozích webových stránkách. Dnes ho zpřístupňuji znovu – a spolu s ním také další dokument: Aktualizaci dlouhodobého záměru pro rok 2003.

Michal Bregant

_____________________________________________________________________

 

Koncepce rozvoje FAMU

(červen 2002­­­­­­­­)

 

FAMU je v systému vysokého školství ČR jedinečná instituce. Na AVU, VŠUP či Slezské univerzitě je možné studovat některé z oborů, které se studují i na FAMU, ale tradice, šíře a hloubka studijních programů naší školy vytvářejí potenciál komplexního universitního učiliště, které má své pevné místo v minulosti – a věřím že i budoucnosti – audiovizuálního prostředí Evropy. Ročně se hlásí na FAMU asi desetkrát více uchazečů, než kolik lze přijmout do prvního ročníku. Počty zájemců o studium ze zahraničí stále stoupají. Renomé školy je dobré, ale musíme je rozvíjet jako vzácnou hřivnu. To je odpovědnost nás všech, pedagogů i posluchačů.

Prioritou mého děkanského záměru, s nímž jsem byl na konci letošního dubna zvolen děkanem FAMU na léta 2002 – 2005, byla „kvalita akademického života“. Během prvního měsíce ve funkci děkana jsem se přesvědčil, že FAMU má skutečně mimořádný potenciál, a to zejména v mladých lidech, kteří se rok co rok ve vysokém počtu ucházejí o studium, ale také v řadě pedagogů, kteří jsou schopni přijmout váhu své role a přistupují ke svým úkolům s odpovědností a přísností. Naplnily se i některé mé obavy stran pasivity, stereotypu i rigidity, což jsou veskrze záporné jevy, které narušují dobrou pověst naší školy.

Předkládám akademické obci FAMU tuto koncepci, abych dal jasně najevo, jaké konkrétní kroky pokládám za nezbytné k nápravě některých nedostatků, ale zejména k rozvoji školy. Východiskem této koncepce byl můj děkanský záměr a analogické dokumenty vypracované dalšími uchazeči v konkursu na místo děkana FAMU. Dále jsem vycházel z těchto dokumentů: Aktualizace Dlouhodobého záměru MŠMT pro oblast vysokých škol pro rok 2003, Program reprodukce majetku AMU,  Aktualizace Dlouhodobého záměru AMU pro rok 2002.

Jakkoli může být ošidné mluvit o etické stránce pedagogického procesu, je třeba určit některé její zásadní rysy. Mým cílem je zvýšit náročnost studia a vytvořit účinné nástroje spravedlivé kontroly výkonů jak na straně pedagogů, tak na straně posluchačů. Oběma stranám je třeba také vytvořit překážky, které jim nedovolí klesnout v jejich práci pod určitou úroveň jak profesionální, tak etickou. Budoucí filmaře je třeba efektivně zatížit vzděláním, a to bez ohledu na to, jaký obor právě studují.

Nepodporuji tendence přijímat naddimenzovaný počet studentů s tím, že z kapacitních důvodů bude nutné tento počet při postupových zkouškách redukovat. Takový postup totiž nevede k zdravé soutěživosti, nýbrž k nezdravé rivalitě. Soutěživost je přece dána samotnou tvorbou posluchačů, stejně jako faktem, že na škole více lidí vedle sebe pracuje na analogických úkolech. Rivalita naopak ničí dialog,  tvůrčí prostředí a křiví jak vztahy mezi studenty, tak vztahy mezi nimi a učiteli. Nejsem proti možnosti vyloučit posluchače ze studia z talentových důvodů. Je to podobně riskantní krok jako někoho ke studiu přijmout, ale je-li to nutné, nechť  tomuto kroku předchází přesvědčivá argumentace postupové komise tváří tvář práci

studenta a jeho obhajobě.

FAMU má devět kateder, které reprezentují tradiční, historicky vzniklé rozdělení studijních oborů. Jistě nejsem první, kdo si uvědomuje, že v této struktuře se do značné míry odráží dávné uspořádání Československého státního filmu jako centralizované organizace filmového průmyslu. Na absolventy naší školy však nečeká tento ani žádný jiný zaměstnavatel; čeká je otevřený prostor příležitostí, které se však zjeví jen připraveným.

Tato koncepce je tedy vedena mj. snahou nalézt živé spoje mezi potřebami školy a skutečností audiovizuálního prostředí, jak se zformovalo přibližně za poslední desetiletí. Škola musí pracovat na týmovém principu. Prosazuji tedy celostní pojetí fakulty, v němž musejí mít přednost integrační tendence. Proto budu tam, kde to je možné a smysluplné, prosazovat systém dílen, budu dbát o prostupnost studia v rámci FAMU a jeho kompatibilitu s jinými vysokými školami nejen v ČR. Absolvent FAMU by měl být komplexní filmař, pročež už na bakalářském stupni studia si musí vyzkoušet v určité míře všechny profese. Je jistě třeba respektovat typ talentu, s nímž mladý člověk na školu přichází a který chce kultivovat. Nicméně FAMU musí nabízet možnost tento talent rozvíjet i do směrů, do nichž uchazeč o studium původně ani nehleděl. Talent představuje závazek nejen pro toho, kdo jej má, ale i pro toho, kdo jej rozpoznal. Pedagog i posluchač na tom musejí společně pracovat.

Cílem této koncepce je také optimalizace administrativní složky školy za účelem vyšší efektivity všech nutných činností a s pozitivním dopadem do jejího  hospodaření.

 

PhDr Michal Bregant

 


2002/2003

(přechodné období)

-         rekonstrukce Umělecké rady FAMU s cílem motivovat toto společenství k aktivní participaci na tvůrčím a pedagogickém procesu FAMU (léto 2002) – viz dále

-         výběrová řízení na všech katedrách (léto 2002) s cílem:

·        efektivita pedagogického procesu

·        stimulace zavedení dílen na katedrách

·        nové uspořádání pedagogického sboru kateder: hlavní pedagogové (vedoucí dílen) a externisté; snížení počtu úvazků

·        technologické perspektivy oboru a jejich uplatnění ve škole

-         ověření nových principů:

·        společný základ pro posluchače prvního ročníku s intenzivním, náročným učebním plánem – a s perspektivou přechodu do dílny v ak. roce 2003/2004. Otázkou zůstává, zda má být společný základ určen posluchačům všech oborů… nejprve je třeba společný základ definovat

·        zavedení „blokové“ výuky: ekonomická úspora školy, efektivnější využití potenciálu studentů, možnost angažovat nové pedagogy (odborníky)

·        změna rytmu týdne (rozvržení dnů na oborovou výuku, den projekcí, blokovou výuku; !společný základ“ pro první ročník)

·        změna rytmu akademického roku (předměty soustředěné převážně do zimního semestru, praktická cvičení převážně do letního)

·        hledání možností společného hodnocení postupových zkoušek

-         nová (experimentální) metoda výuky dějin filmu; důraz na výuku současného světového filmu

-         nově koncipovat podíl katedry produkce při přípravě zadání, tvorbě a výrobě školních cvičení s cílem posílení tzv. producentské dramaturgie na FAMU: dramaturgie nikoliv jako polosamostatný obor, ale jako metoda tvorby i analýzy filmu – prochází všemi obory

-         (re)definice pedagogických cílů praktických cvičení

-         redefinice smyslu bakalářské a diplomové práce, a to praktické i teoretické

-         založení Ústavu audiovize (viz dále)

-         podpora elektronické komunikace: inovace webových stránek

-         Studijní centrum (knihovna) jako živé centrum tvůrčího a intelektuálního rozvoje posluchačů i pedagogů; knihovna s počítačovým vybavením volně přístupná do 20.00 hod; videotéka (dořešený problém s videokazetami) s perspektivou přechodu na dvd; uvažovat o centralizaci archivu kateder (diplomní práce atd.)

-         příprava nových přijímacích zkoušek – zejm. na (společnou) katedru režie a scenáristiky – viz ak. rok 2003/2004

-         komplexní řízená evaluace na konci ak. roku a veřejné pedagogické konference na katedrách s cílem motivovat pedagogy k inovacím a vývoji výuky

-         pedagogové prezentují svůj program a jeho sylaby na samém začátku semestru, aby si posluchači mohli kvalifikovaně sestavit studijní plán

-         oživení publikační činnosti pedagogů FAMU (motivace pro psaní a vydávání nových skript za pomoci finančních zdrojů z grantů)

-         Studio FAMU:

·        vypracování úplného interního (+ externího) ceníku služeb Studia

·        vypracování a aplikace vzorového rozpočtování školních cvičení

·        příprava nové metodiky výroby studentských cvičení (viz ak. rok. 2003/2004)

-         rozvoj spolupráce s NFA: výroba kombinovaných kopií; projekce v Ponrepu, prezentace, přehlídky v ČR i v zahraničí

-         revize a doplnění rámcových koprodukčních a subdodavatelských smluv pro výrobu praktických cvičení (nová koprodukční smlouva s ČT)

-         postupná redefinice, doplnění a obměna Bílé knihy

-         stěhování do zrekonstruovaného paláce Lažanských (listopad/prosinec 2002)

-         zahraniční aktivity:

·        získat pracovníka na administraci zahr. vztahů (podzim 2002)

·        revize bilaterálních smluv (příprava oboustranně výhodných, ukončení pro nás nevýhodných), rozšíření smluv o výměnných pobytech studentů a pedagogů i mimo rámec programu Socrates/Erasmus, t.j. mimo evropský kontinent – příprava obdobných smluv se školami v USA, Austrálii, Kanadě (průběžně)

·        studenti odevzdávají veškerou dokumentaci ohledně zahraničních stáží (závěrečné zprávy atd.) v elektronické podobě s tím, že budou zveřejňovány na školním webu, aby sloužily jako veřejně přístupný zdroj informací pro další adepty studia na zahraniční škole i pro vyhodnocování efektivity studia na dané škole (ihned)

·        kontaktovat a získat zahraniční pedagogy pro hostování (průběžně)

 

2003/2004

-         hledání nových zdrojů motivace studentů a pedagogů

-         revize kreditního systému:

·        revize povinných a nepovinných předmětů, přehodnocení kreditních bodů

·        bude evaluován tak, aby odpovídal normě ETCS (perspektivně nezbytné pro programy Erasmus/Socrates)

-         společný první ročník na základě celostního pojetí společného teoretického základu při plném respektu vůči oborovým specifikům: hledání společného jazyka (nejen terminologie), společné zkušenostní hladiny v technologiích

-         sblížení kateder režie a scenáristiky (vznik dílen ve spektru od režijně-realizačních přes režijně-dramaturgické, dramaturgicko-scenáristické, ryze scenáristické… možná až po tvůrčí psaní – to vše záleží na personálním obsazení)

-         převedení programu Cinema Studies pod Ústav audiovize

-         magisterské studium v Ústavu audiovize

-         Studio FAMU:

·        nová metodika organizace výroby praktických cvičení: aplikace účetního systému AMU do prostředí FAMU s cílem uplatnit samostatné účtování jednotlivých cvičení na přidělená samostatná účetní střediska, jež budou přes internet přístupná i studentům

·        postupná redefinice, doplnění a obměna Bílé knihy

·        aktivní grantová a vícezdrojová politika financování praktických cvičení

·        řešení otázky prodeje práv ke studentským filmům

·        doplnění a průběžná aplikace nové metodiky organizace výroby školních cvičení

-         nový, účinnější způsob jazykové výuky (intenzivní výuka angličtiny, možnost studia dalších jazyků podle nabídky Katedry cizích jazyků)

-         projekce zahraničních filmů v angličtině nebo s anglickými podtitulky probíhají bez tlumočníka

-         zvýšení efektivity studia, zejména doktorského

-         revize systému hodnocení (slovní hodnocení vede k hlubší odpovědnosti ze strany pedagogů, k důkladnějšímu způsobu promýšlení prací posluchačů)

-         společné hodnocení postupových zkoušek

-         revize finanční náročnosti akreditovaných studijních programů

-         hostování zahraničních profesorů

-         evaluace absolventů

-         zlepšení materiálních a technických podmínek (z transformačních a rozvojových programů)

-         rozvoj Nadačního fondu FAMU

-         zahájení rekonstrukce budovy v Klimentské

-         zjednodušení administrativy:

·        zavedení softwaru na rozvrhy a administraci výuky

·        na školním webu se objeví sylaby předmětů, seznamy literatury a filmů, otázky ke zkoušce, zápis ke zkoušce probíhá přes internet

·        zvyšování kvalifikace administrativních pracovníků (jazykové dispozice) s využitím finančních zdrojů z programu Socrates/Erasmus, z nějž je možné hradit jazykové kursy pracovníkům školy a pedagogům v rámci položky „organizace mobilit“


2004/2005 až 2007/2008

 

-         výuka probíhá částečně v angličtině na všech katedrách, aby každá katedra mohla nabízet svůj profilový předmět v tomto jazyce – pro zahraniční studenty se tím rozšiřuje nabídka individuálního programu v rámci Cinema Studies při Ústavu audiovize (akreditace této výuky asi 2005)

-         Ústav audiovize:

·        vznik magisterského programu pro budoucí pedagogy středních škol zaměřené na oblast audiovize (rozvoj učitelských vzdělávacích programů „mediální gramotnost“)

·        doktorandský program v Ústavu audiovize probíhá i v angličtině

·        bakalářské studium v Ústavu audiovize? (2007/2008)

-         výběrová řízení na místa vedoucích kateder (2005)

-         příprava školy na vyšší počet posluchačů v prvním ročníku

-         s podporou MŠMT (rozvojové a transformační programy) zvýšení počtu posluchačů přijatých do prvního ročníku


Čtyři věcné poznámky:

 

1. dílny:

I.

Vedoucí kateder, kteří vzejdou z letošních výběrových řízení, zváží zavedení systému dílen na svých katedrách. Znamená to, že katedry by měly být v dohledném vývoji školy zachovány, ale v jejich rámci by pracovaly jednotlivé dílny jako ateliéry. Každá katedra má tedy svého vedoucího a jemu jsou vedoucí dílen podřízeni. Princip dílen je v souladu s akreditovanými obory na FAMU.

 Dílnu vede významná tvůrčí a pedagogická osobnost a studuje v ní optimálně kolem šesti posluchačů. Dílny se posluchačům otevírají po úspěšném absolutoriu prvního ročníku, a to na základě vzájemné volitelnosti (pedagog – posluchač). V dílně se setkávají posluchači různých ročníků, kteří v nich plní své „ročníkové“ úkoly. Proto je možné, že v jedné dílně vzniká paralelně cvičení druhého, třetího i čtvrtého ročníku, příp. též absolventská práce. Posluchači se tak mohou vzájemně ovlivňovat, inspirovat, mohou si pomáhat a předávat zkušenosti. Na mistrovském stupni posluchači pracují víceméně individuálně se svým hlavní pedagogem; ve čtvrtém ročníku mohou pracovat jako asistenti vedoucích dílen.

II.

Podoba dílen bude dána jednak osobnostním obsazením, jednak programovým a obsahovým konceptem. „Programová“ složka dílny umožňuje lepší orientaci studentů ve struktuře školy i jednotlivých oborů a důslednější pěstování rozmanitosti tvůrčích přístupů v rámci oborů. Koncept dílny předkládá osobnost, která se o vedení dílny uchází - anebo i naopak: vedení oboru či  školy může lépe zvažovat, které  tvůrčí koncepce je třeba podpořit a usiluje o jejich naplnění oslovením vhodných osobností.

III. 

Obsahová struktura dílen bude patrně odlišná na tzv. realizačních katedrách, kde  budou dílny a jejich personální obsazení představovat především celostní tvůrčí přístupy k filmové tvorbě a její analýze, zatímco na tzv. participačních katedrách budou mít spíše charakter užší specializace, ztělesňované schopností vedoucích pedagogů tvořivě, do hloubky a v dialogu se studenty reagovat na průběžný vývoj práce studentů. Je možné, že na některých katedrách (např. kamera) půjde především o nový pohled na organizační strukturu pracoviště a její nové promyšlení a "pojmenování", protože zárodky proponované struktury tam již existují. Jde především o to, zpřítomnit smysl této struktury ve spojitosti celku školy.

IV.

Ve spolupráci s vedoucími kateder a proděkany bude do detailů vyprojektován způsob zapojování se studentů do dílen, přičemž předpokládám možnost dvojího typu  účasti studenta v dílnách:

a)     Účast kmenová – posluchač je zapsán (pro daný rok) kmenově do jedné  dílny, jejíž pedagog je hlavním partnerem jeho tvůrčí (praktické) práce a má schvalovací pravomoci ve věci realizace jeho cvičení (doporučuje k realizaci náměty, scénáře, koncepční záměry a pod.). Tento způsob účasti posluchače v dílně a splnění úkolů z ní vyplývající je ohodnoceno na straně posluchače vyšším počtem kreditů, na straně pedagoga zápočtem většího segmentu pracovního úvazku. Kmenoví dílenští pedagogové tvoří též jádro všech typů zkušebních komisí pro daný obor.

b)     Účast konzultační – posluchač je zapsán (pro daný rok) konzultačně až do dvou dalších dílen, které mohou být i na jiných oborech. Předpokládá se, že posluchači tvůrčích kateder se budou zapisovat do dílen na participačních katedrách a naopak. Zároveň lze předpokládat, že to bude převážně spojeno s jejich realizačními úkoly. Oproti prvnímu typu účasti bude tento typ reflektován a započítán na straně posluchače nižším počtem kreditů, na straně pedagoga zápočtem menšího segmentu pracovního úvazku. Konzultační účast nezakládá povinnost rozhodujícího doporučení studentských prací v průběhu realizace, ale bude k ní přihlíženo při sestavování mezioborových zkušebních komisí.

V.

Hlavní pedagogové, tj. vedoucí dílen, uzavírají pracovní smlouvu na tři roky, zatímco externisté uzavírají smlouvu na akademický rok, na semestr či na „blok“, v němž látku odučí. V obou případech jsou nezbytné přesně vypracované sylaby (podle kritérií, která budou k dispozici) a pedagogické cíle praktických cvičení.

 

2. Umělecká rada FAMU

UR FAMU musí být kompetentní jak ve věcech vnitřního chodu FAMU, tak ve vztahu mezi školou a „zbytkem světa“. Proto by měla být i nadále složena jak z pedagogů školy, tak z renomovaných osob mimo školu. Členy UR FAMU jmenuje děkan. UR FAMU bude poradním orgánem děkana, který mu doporučuje kroky v závažných otázkách rozvoje školy. V případě nedostatku finančních prostředků UR FAMU (na základě vnitřní soutěže) rozhoduje o tom, která cvičení (bakalářské projekty) se budou realizovat a z kterých cvičení se budou vyrábět kombinované kopie.

 

3. Ústav audiovize

Vznik tohoto pracoviště je dán jak pozicí fakulty v rámci AMU (pouze FAMU doposud nemá teoretické pracoviště), tak potřebami rozvoje v audiovizuální sféře i vnitřními potřebami FAMU.

V rámci integračních procesů na FAMU vznikne ÚA prolnutím Kabinetu teorie a dějin filmu (doc. Bernard), Kabinetu teorie a dějin fotografie (prof. Birgus) a Kabinetu společenských věd a umění (doc. Matějů). Vlastním smyslem ÚA FAMU však bude nejen organizace dosavadní náplně těchto kabinetů, ale především iniciace nových tvůrčích a intelektuálních možností školy. ÚA FAMU má být centrem kritického myšlení, místem konstruktivní intelektuální provokace a reflexe oboru. Neznamená to enormní nárůst pracovních úvazků, neboť provoz ÚA bude zajišťován především z grantů, díky čemuž bude ÚA časem schopen vyvíjet i samostatnou badatelskou činnost.

Hlavním předmětem činnosti ÚA FAMU v první fázi bude:

·        koordinovat a nabízet všem posluchačům FAMU přednášky a semináře, které byly doposud v péči jednotlivých kabinetů

·        stimulovat zájem o doktorský program (zvýšení objemu dotačních prostředků na stipendia z FR VŠ)

·        v dlouhodobém výhledu motivovat mladé absolventy k pevnější a perspektivnější vazbě na školu s cílem snížení věkového průměru pedagogů školy

ÚA FAMU bude mít však také závažné perspektivní úkoly: tajemník ústavu bude mít na starosti agendu všech grantových projektů školy, aby jejich nositelé (řešitelé) nebyli administrativně zatěžováni. Dalším perspektivním cílem ÚA FAMU bude práce specializovaných laboratoří, v nichž budou (v doktorandském, později i magisterském programu) pedagogové a posluchači pracovat na projektech, jejichž cílem bude propojování teorie s praxí, experimentální práce v oboru AV teorie.

 

4. k evaluacím:

Předpokládám, že škola bude potřebovat jednou za dva až tři roky provést řízené evaluace, mezi tím bude třeba evaluovat určité segmenty studijních programů. Rovněž předpokládám jakési retrospektivní evaluace ze strany absolventů. Všechny musejí být vyhodnocovány tak, aby měly zpětný vliv na učební plány. Nelze se spoléhat na „zprávy“ o evaluacích, nelze se spoléhat na diskuse na katedrách. Diskuse mají nepochybně svůj hluboký smysl, ale nelze je považovat za evaluace nebo za jejich rovnocenné náhrady.


   Kontakt