I.
Počátky FAMU sahají až do roku 1946 - přesně v neděli 27. října byla dekretem prezidenta republiky Edvarda Beneše zřízena 'vysoká filmová škola' (dnes známá právě jako Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, zkráceně FAMU).
Tou dobou byla FAMU teprve pátá filmová škola, která na světě existovala - vedle Vserossijskij Gosudarstvennyj Institut Kinematografii (dnes Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie) v Moskvě, filmové školy v Berlíně, Centro sperimentale di cinematografia v Římě a Institut des hautes études cinématographiques (dnes známá jako La Fémis) v Paříži.
Škola vznikla jako samostatný obor při Akademii múzických umění (AMU). U zrodu FAMU stály tři významné osobnosti: Dr. Ing. Jaroslav Bouček, profesor brněnské techniky a odborník v oblasti teorie a technologie filmových a fotografických procesů; Karel Plicka, fotograf, dokumentarista a etnograf; a Antonín Martin Brousil, filmový a divadelní kritik a teoretik, který záhy uvedl FAMU na mezinárodní fórum a zajišťoval studentům i pedagogům důležitý kontakt s filmy, nedostupnými v československé distribuci.
Kolem této trojice se velmi brzy sdružili další filmové nadšenci, kteří byli ochotni se podělit o své zkušenosti a systematicky koncipovat výukové programy jednotlivých disciplín. A protože se zakladatelé FAMU nechtěli spokojit pouze s teoretickou výukou, bylo v roce 1947 zbudováno v Klimentské ulici malé studio, v jehož ateliéru se realizovala praktická cvičení.
II.
V roce 1953 nastoupila na scénu televize a bylo v logice věci, že z filmové fakulty se stala fakulta filmová a televizní. Nová technologie a postupy si v průběhu nadcházejícího desetiletí vyžádaly konstituci specializovaných výukových programů, které nové médium přineslo. Do učebních plánů byla zakomponována praktická cvičení, založená na televizní technologii, stejně tak bylo třeba reagovat na vznik nových televizních žánrů, jako byly televizní inscenace, publicistické pořady nebo střihové dokumenty, a zařadit je do učebních osnov, aby budoucí absolventi FAMU byli všestranně připraveni jak pro práci ve filmu, tak v televizi.
Začátkem šedesátých let přesídlila teoretická výuka na FAMU ze stísněných prostor v Klimentské ulici do paláce Lažanských, kde sídlí dodnes. V Dlouhé ulici v paláci ROXY bylo zřízeno televizní studio, které sloužilo dvěma generacím posluchačů a odlehčilo jedinému ateliéru v Klimentské. Po jeho uzavření bylo posléze v devadesátých letech Studio FAMU kompletně přebudováno, aby odpovídalo kapacitám i potřebám praktické výuky.
III.
Vůbec první ročníky studentů mohly na FAMU studovat režii, dramaturgii a filmový obraz. O pár let později (1951) přibývá produkce, na dramaturgii vzniká specializace na filmovou vědu. Vedoucí katedry režie Václav Krška zřizuje při katedře i specializaci na dokumentární a vědecko-populární film a kabinet střihové skladby, vedený od počátku Janem Kučerou. Pravděpodobně ve druhé polovině 50. let vzniká katedra filmové a televizní techniky s kabinetem hudby a zvuku. Katedra kamery je přejmenována na katedru filmové fotografie a televisního obrazu.
Roku 1961 je zřízena samostatná katedra publicistiky, později přejmenovaná na katedru dokumentární tvorby; roku 1963 je ustanoven obor filmové a televizní střihové skladby, jehož výuku do té doby zajišťoval kabinet střihové skladby při katedře filmové a televizní režie. O dva roky později se osamostatňuje i obor filmové a televizní vědy.
Roku 1969 se koná první veřejná výstava prací absolventů specializace fotografie. Katedra umělecké fotografie, již vedl Ján Šmok a kde působili především Jaroslav Rajzík a Pavel Štecha, však vznikla až r. 1975; do té doby se tento obor pěstoval na katedře kamery.
IV.
Převážně z řad studentů FAMU se zrodila také československá nová vlna - Miloš Forman, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jaroslav Papoušek, Antonín Máša, Pavel Juráček, Jiří Menzel, Jan Němec, Jaromil Jireš, Evald Schorm, Jan Schmidt, Juraj Jakubisko a další. Studium dramaturgie zde absolvoval rovněž spisovatel Milan Kundera. Společensky kritické a formálně originální filmy československé nové vlny mohly vzniknout díky vyspělé filmové škole, široké základně mladých filmařů studujících v 50. a 60. letech, liberalizaci socialistického režimu na začátku šedesátých let a také částečnému uvolňování cenzury. Studenti a studentky FAMU měli přístup k filmům francouzské nové vlny a dalším uměleckým filmům, díky nimž vstřebávali moderní impulzy světové kinematografie. Během několika let debutovalo několik výrazných autorských osobností, které mohly natáčet i díky příhodnějším podmínkám panujícím v tehdejší dramaturgii československých filmových studií. První celovečerní debuty autorů české nové vlny se objevují v roce 1963, na Slovensku jako první z okruhu tamější nové vlny debutuje Juraj Jakubisko v roce 1967.
Od počátku své existence škola přijímala i zahraniční studenty, z nichž nejznámější je filmový režisér Emir Kusturica, původem z Bosny a Hercegoviny (nyní žijící v srbském Bělehradě).
V.
Mnozí z absolventů začali po krachu pražského jara narážet na omezení a represe husákovské normalizace. V roce 1972 musela odejít řada dosavadních pedagogů (Evald Schorm, Břetislav Pojar, František Filip, František Daniel, Milan Kundera, Karel Kachyňa, Vlastimil Vávra) i někteří studenti, ostatní pracovali pod nátlakem a v atmosféře neustálé kontroly a cenzury.
Ve druhé polovině sedmdesátých let se FAMU stává opět ostrůvkem relativně větší svobody myšlení a tvorby. Po roce 1990 se postupně pedagogy FAMU stávají Jiří Menzel, Olga Sommerová, Zdenek Sirový, Věra Chytilová, Jan Němec, Karel Vachek, Jaromil Jireš, Dušan Klein, Pavel Koutecký, Jan Špáta, Břetislav Pojar, Tomáš Kepka, Jiří Kubíček, Edgar Dutka, Petr Jarchovský, Jiří Křižan, Vladimír Just, Lubor Dohnal, Jan Malíř, Jaroslav Šofr, Jaroslav Brabec, Jan Mattlach, Drahomíra Vihanová, Vladimír Birgus, Pavel Dias, Jindřich Štreit aj.
V roce 1991 vzniká katedra animované tvorby a při ní později i specializace na multimediální tvorbu a počítačovou animaci. V roce 1996 je zavedeno oddělené bakalářské a magisterské studium a od roku 1999 je akreditováno i studium doktorské.
Během sedmdesátipěti let existence FAMU se jejími chodbami prošly tisíce studujících. Mnoho z nich se stalo filmaři jak doma, tak v zahraničí. Tři absolventi získali nejvyšší ocenění - cenu Americké filmové akademie: Miloš Forman, Jiří Menzel a Jan Svěrák.