Random Image
Aktuální a minulé grantové projekty FAMU

Vědecko-výzkumné workshopy, konference a symposia na FAMU (2021-2022)


PLÁNOVANÉ AKCE:

Září/říjen 2022

Platforma pro setkávání tří filmových škol: Dokumentární tvorba mezi Prahou, Zlínem a Bratislavou

Významné filmové školy ve společném prostoru bývalého Československa sice o sobě vědí, ale doposud chybí možnost pravidelného osobního setkávání a sdílení konkrétních tvůrčích i pedagogických zkušeností. To by měla změnit nově vznikající platforma pro setkávání kateder dokumentární tvorby tří filmových škol (Katedra dokumentární tvorby FAMU, Ateliér Audiovizuální tvorby FMK UTB, Ateliér dokumentárnej tvorby FTF VŠMU). Keynote speakeři Alice Růžičková, Irena Kočí a Peter Kerekes představí způsob a principy výuky na své škole i členy delegace. Zahraničním hostem bude režisérka a pedagožka FEMIS Claire Simon, jejíž film „Přijímačky“/„Le Concours“ (2016, 100´) uvede celé společné setkání a následný online webinář s ní určí navazující diskusi mezi účastníky setkání. Výstupem z celé akce bude zveřejnění webináře Claire Simon včetně jejího filmu na online platformě, obojí s překladovými titulky do češtiny, aby sloužil pro další rozvoj studentům i pedagogům našich filmových škol.

Říjen/listopad 2022

Workshop k vědecko-výzkumnému projektu Terezy Doškové: Žánr a hra

Kde končí hranice žánru filmového a začíná žánr videoherní? A co to vlastně znamená? Nad příklady her a filmů jako série Uncharted či Alien: Isolation a slavný Vetřelec budeme diskutovat o tom, jakým způsobem se vzájemné žánrové adaptace ovlivňují, kde videoherní médium přejímá prvky z filmového světa a kde naopak film ztrácí a stává se zcela svébytnou disciplínou.

Celým workshopem budou provázet komentáře videoherních tvůrců z nashromážděných interview, kteří se z praxe tyto otázky snaží definovat a rozvádějí teorie o směřování vývoje videoherního média i jeho spojení (či naopak odpojení) se světem filmu. O své myšlenky se podělili Ben Bauer, Content Director z titulů Far Cry 5, 6 a Primal a Crysis II, Chris Torchia, Art Director hry DayZ, Miki Podprocky, Art Director hry Kingdom Come: Deliverance, Tom Roller, Senior Producer her Mafia II, III a The Amazing Spider-Man a Peter Gelencser, Senior Level Designer na hrách Zaklínač III a Cyberpunk.

Říjen / listopad 2022

Workshop k vědecko-výzkumnému projektu Ley Petříkové: „Introducing Edd Dundas: Mezi San Franciscem, Tokiem a queer filmem“

Workshop seznamuje s filmovou tvorbou zapomenutého představitele (nejen) amerického experimentálního filmu Edda Dundase. Dundas je pozoruhodnou postavou, která ve svém uměleckém záběru propojuje několik fenoménů: vlastní autorskou tvorbu, často reflektující téma gay sexuality, spolupráci se zdánlivě nesouvisejícími subjekty a tvůrci z naprosto odlišných prostředí (na jedné straně gay pornografická scéna, na straně druhé zakázková tvorba pro farmaceutickou společnost Sandoz), a také téma filmové reflexe změněných stavů vědomí. Právě na téma změněných stavů vědomí se workshop zaměřuje, a to především v souvislosti s Dundasovým filmem The Burning Ear (1964), který režisér natočil pro farmaceutickou společnost Sandoz během své studijní a pracovní stáže v Japonsku v šedesátých letech 20. století.

První část workshopu bude zaměřena na představení Dundasovy tvorby a její kontextualizaci v rámci prostředí, s nimiž interagovala (americká experimentální scéna, gay pornografie, zakázková tvorba pro Sandoz). V druhé části bude promítnut snímek The Burning Ear (26 min); následná přednáška pak zasadí film do (queer) historie japonské experimentální kinematografie a pokusí se o interpretaci filmu právě skrze téma změněných stavů vědomí a queer perspektivu.

Workshop proběhne ve formě modulu realizovaného na FAMU, odhadovaná délka 2-3 hod.

Listopad 2022

7. výroční konference Katedry fotografie FAMU: Operativní estetika a/jako black-boxing

V první polovině 19. století vznikl nový transmediální žánr: od novin a beletrie po návody, od vědeckých výstav po zábavní show – široká veřejnost byla vystavena informacím o nových technologiích a vědeckých objevech. Jazyk odborného vysvětlení a vědeckého popisu se stal formou rekreační literatury a kulturní sféra byla saturována žargonem zaměřeným na postupy fungování, na aspekty mechanického uspořádání a konstrukce, které se staly součástí procesu „domestikace“ nových technologií ve všedním životě. Ve dvacátém století se odborné znalosti kvůli stále narůstající složitosti a rozsahu čím dál více zužují na odbornou obec. Technologie se čím dál víc „uzavírají do černých skříněk“, a to nejen ve smyslu konstrukčních řešení, ale i diskurzivně: jazyk konstrukce a fungování byl ve velké míře nahrazen jazykem produktivity, efektivity a výkonu. S nástupem umělé inteligence (AI), konkrétně umělých neurálních sítí, dosahuje problém zvaný black-boxing nové úrovně, protože princip těchto sítí je zastřený i pro odborníky. To představuje obtíže zejména z hlediska důvěry a akceptace na straně veřejnosti a podporuje hlasy volající po „vysvětlitelné AI“. Workshopy se zaměří jak na historické, tak na nově vznikající praktiky operativní estetiky, zejména ve vztahu k operativním obrazům, a zúčastní se jich specialisté z oboru médií, vizuální kultury, fotografie, filmu a vědy a techniky, včetně pozvaných hostů.

Listopad 2022

Workshop k vedecko-výskumnému projektu Natalie Pavlove

Medzinárodná koprodukcia je spolupráca medzi filmovými producentmi, či subjektami z najmenej dvoch rôznych krajín, ktorí spoja svoje sily a zdroje aby mohli spolu, napriek tomu, že sú od seba kilometre vzdialení a rozprávajú rôznymi jazykmi vytvoriť audiovizuálne dielo. Za posledné roky počet koprodukčných európskych filmov neustále stúpa. Čo producentom koprodukcia môže priniesť a čo s ňou môžu stratiť? Cieľom workshopu je preskúmať a porovnať možnosti koprodukčnej spolupráce producenta v českom prostredí s vybranými zahraničnými partnermi. Workshop sa zameriava na konkrétne aspekty koprodukcie a to ekonomický, kultúrny, umelecký, právny či obchodný. Workshop sa tiež zameriava na benefity a výzvy medzinárodného developmentu a ako takýto postup môže viesť ku spoločnej výrobe – koprodukcii. Napokon si povieme niečo o spoločných distribučných stratégiách a podpore týchto aktivít na európskej úrovni.


PROBĚHLÉ AKCE:

30. 9. – 2. 10. 2021

Symposium Photography in Asia 1839-1939

Symposium Fotografie v Asii v roce 1839-1939 bylo rozděleno na tři sekce podle témat přispěvovatelů. Mluvčí se zaměřili na vznik a vývoj fotografických sbírek z Asie a východní Evropy, vliv fenoménu cestování na fotografické kolekce a dopad technologické transformace na vývoj fotografických technik v Asii nebo na téma a principy fotografické reprezentace v asijském regionu v 19. století. Celkem se symposia během 3 dnů zúčastnilo 21 prezentujících z 11 zemí, 73 aktivních účastníků a 128 sledujících.

Mluvčí symposia: Filip Suchomel, Celio Barretto, Terry Bennett, Helena Čapková, Mirjam Dénes, Sebastian Dobson, Frank Feltens, Giulia Pra Floriani, Michéle Galdemar, Luke Gartlan, Yupin Chung, Burglind Jungmann, Oliver Moore, Rebeca Gómez Morilla, Xavier Ortells-Nicolau, Polina Rud, Freya Schwachenwald, Ekaterina B. Tomacheva, Stefano Turina, Bing Wang, Ayelet Zohar

30.10.2021

Tereza Tara: „Žena, matka, režisérka“

Výzkum „Žena, matka, režisérka“ byl prezentován na workshopu v Industry sekci pro filmové profesionály na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 31.10. 2021. Na základě hloubkových rozhovorů s aktivními režisérkami dokumentárních filmů byly definovány výzvy, se kterými se režisérky potýkají v období raného rodičovství a rodičovské dovolené a popsány jejich individuální strategie slaďování role umělkyně a matky. Zahraniční studie potvrzují, že ačkoliv je poměr absolventek a absolventů filmových škol přibližně stejný, filmů režírovaných ženami je výrazně méně. Společně se zástupci institucí režisérky diskutovaly možnosti podpory kariéry režisérek pomocí konkrétních funkčních nástrojů. Workshop vytvořila, panelovou diskuzi iniciovala a moderovala Tereza Tara. Workshop byl streamován. Diskuze se zúčastnili: Tereza Tara (badatelka, režisérka a producentka), Vratislav Šlajer (předseda představenstva, Asociace producentů v audiovizi), Andrea Slováková (děkanka, FAMU), Martina Šantavá (kreativní producentka, Česká televize), Julie Žáčková (producentka a zakladatelka Girls in Film), Andrea Culková (režisérka a producentka), Martina Malinová (režisérka), Marika Pecháčková (režisérka).

5.11.2021

Studentská vědecká konference FAMUTEORIE

Konference nabídla tři bloky studentských a absolventských prezentací a také speciální sekci "FAMUMASTERS", v níž vystoupili tři pedagogové, kteří absolvovali doktorské studium na FAMU: Lucie Králová, Petr Koblovský a Ondřej Vavrečka. V porotě zasedli odborníci na oblast audiovize a jejího (nejen) teoretického zkoumání: filmová historička, pedagožka a šéfredaktorka časopisu Iluminace Lucie Česálková, zvukový umělec a pedagog Martin Ožvold, kurátorka Národního filmového archivu Sylva Poláková a střihač a pedagog Libor Nemeškal. V rámci konference proběhla také diskuse na téma doktorského studia na uměleckých školách; pozvání do diskuse přijali Milena Bartlová, historička umění a vedoucí Centra doktorských studií VŠUP, Helena Bendová, proděkanka pro vědu a výzkum FAMU, Jan Jiřík, vedoucí Katedry teorie a kritiky DAMU a bývalý vedoucí Centra pro doktorská studia AMU, Magda Stanová z Katedry teorie a dějin umění AVU a Libor Nemeškal z Ateliéru audiovize Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

19.11.2021

6. výroční konference Katedry fotografie FAMU: Reconsidering Cameraless Photography

Fotografie bez použití fotoaparátu či objektivu využívá k tvorbě fotografického obrazu různé techniky (např. fotogram, luminografii či chemigrafii). Většina bádání o historii fotografie se u těchto postupů omezuje na avantgardní umělce, kteří chtěli jejich pomocí definovat či předefinovat specifika fotografického média. Postupy, při nichž se předměty kladou na papír citlivý na světlo nebo se kreslí na začerněné skleněné tabule, se přitom týkají i radiografie, fotokopírování a digitálního skenování – technologií, které lze nazvat „postlentikulární“. Škála technik fotografie bez fotoaparátu se postupně rozrůstá, od senzorových či laserových skenerů přes screenshoty, dálkový průzkum a metody detekce světla až po zobrazování bez objektivu, a samotná myšlenka fotografie bez použití fotoaparátu se stává produktivním teoretickým a metodickým nástrojem, který pomáhá nejen zkoumat moderní automatické vizuální systémy, ale i propojovat je s širší tradicí fotografie a dalších metod technického zobrazování.

26.11.2021

Sheida Sheikhha, Petra Dominková: Narcissism and the Cinema of Xavier Dolan

Sheida Sheikhha prezentovala na workshopu Narcissism and the Cinema of Xavier Dolan výsledky svého studentského výzkumu. Probírala domnělý narcismus Xaviera Dolana a analyzovala, jak se projevuje v jeho filmech. Zjistila určitý rozdíl mezi filmy, ve kterých Dolan obsadil sám sebe jako herce, a těmi, ve kterých nehraje. Nicméně dle výzkumu Sheidy Sheikhhy jsou obě skupiny filmů ve skutečnosti blíže vykreslení hlavní postavy, než by jeden očekával. Kromě teoretického pozadí Sheida obstarala textovou analýzu filmů a svá tvrzení podpořila mnoha screenshoty.

10.12.2021

Lenka Hámošová: Scrying through AI – Synthetic Verbal Collaging Workshop

Participatívny workshop s využitím metódy syntetického verbálneho kolážovania. V januári 2021 zverejnila spoločnosť OpenAI ukážku nástroja DALL-E, ktorý generuje (takmer) fotorealistické obrazy na základe jednoduchého textového popisku. Text-to-image neurónové siete existovali už predtým (napr. voľne dostupný model AttnGAN), ale v roku 2021 priniesli výrazný skok v kvalite a realizme generovaného výstupu. Hoci DALL-E nie je voľne dostupný, rýchlo sa objavili ďalšie open source verzie, ktoré dosiahli podobné výsledky a stali sa senzáciou medzi nadšencami creative AI. Čo nám tieto vytvorené obrazy môžu povedať o našom svete? Môže byť generovanie obrazu z textu niečím viac než návykovo zábavným kabaretom? Ukazuje sa, že čoraz viac generatívnych nástrojov umelej inteligencie sa približuje k interakcii prostredníctvom textového vstupu, a podstata práce s AI sa tak jednoznačne posúva k potrebe zvládnuť schopnosť tzv. prompt engineering (= vytváranie efektívneho textového vstupu). Hoci to môže znieť jednoducho, vytvorenie správnej textovej výzvy nie je úplne triviálna záležitosť a musí zohľadňovať mnoho rôznych faktorov. Dochádza k treniu medzi vizuálnou a verbálnou reprezentáciou, medzi ľudskou a algoritmickou logikou, medzi našimi kultúrnymi odkazmi a štatistickou reprezentáciou našej vizuálnej kultúry umelou inteligenciou. Môže nás tento neustály preklad medzi verbálnym a vizuálnym, medzi naším jazykom a počítačovým kódom, medzi nami a umelou inteligenciou niečo naučiť? Okrem úvodu do syntetických obrazov a možnosti vyskúšať si syntézu textu a obrazu na vizualizáciu ťažko vizualizovateľných pojmov bude tento workshop zahŕňať aj experiment s metódou slovnej koláže. Bude nás zaujímať, do akej miery môže umelá inteligencia ovplyvniť našu predstavivosť a formovať naše myšlienky a nápady, čo nám takto vytvorené obrazy môžu povedať a aké zmysluplné aplikácie môže tento prístup priniesť do našej vlastnej umeleckej práce.

9.12.2021

Zaher Jraidini, Vladimír Smutný: Large Format Sensor and its Impact on Film Language

Workshop vedený Zaherem Jraidini ve Sudiu FAMU byl zaměřený na prezentaci výsledku studentského výzkumu. Workshop byl otevřený všem studentům FAMU a zahrnoval promítání testovacích záběrů, vizuální analýzu a technické vysvětlení výsledků testování.