DSP Výzkum a teorie audiovize

Letošní doktorandské kolokvium FAMU programu Výzkum a teorie audiovize proběhne na FAMU ve čtvrtek 30. května. Doktorandi a doktorandky programu představí výsledky svého probíhajícího výzkumu ve formě příspěvků z oblasti teorie a pedagogiky médií, fotografie, filmové režie a herních studií. Srdečně zveme zájemce z řad akademické obce i odborné veřejnosti. Po prezentaci každého příspěvku bude následovat diskuze s oborovou radou, mentory doktorandů a veřejností.

30. května 10:00–18:00 hod.
FAMU, Smetanovo nábř. 2, Praha 1
Místnost U1, 1. patro

Program Kolokvia:

10:00 Zahájení prvního bloku 

• Josef Tichý: A Theme of Love – transgresivní náklonnost ve hrách Silent Hill (1999) a Silent Hill 2 (2001)
• Marcel Stecker: Terénní výzkum
• Andrea Culková: Triple Silences in TV news reporting: Social issues, Geographical Oversight, and Climate Change
• Tereza Reichová: Patří „embodied learning“ do filmového vdělávání?
• Tomáš Janáček: Postava jako klíč k vyprávění

13:30 Zahájení druhého bloku 

• Jiří Procházka: Robinson Kreutznauer
• Hana Muchová: Introspektivní deník - zápis procesu
• Natália Antoňáková: Laboratoř scenáristiky a dramaturgie
• Johana Ožvold: Myslet film zvukem - Vývoj zvukové koncepce v rámci předtáčky

16:00 Zahájení třetího bloku 

• Julie Žil Vostalová: Rozpolcenost mezi tradicí a technologií
• Adéla Komrzý: Umělecký výzkum možností a limitů zobrazování veřejné instituce dokumentárním filmem
• Vadim Kuskov: Proč se prodávají nápady na televizní seriály a proč nás to má zajímat?
• Gabriela Palijová: Ikaros – datafikace lidského pohybu

Andrea Culková: 
Triple Silences in TV news reporting: Social issues, Geographical Oversight, and Climate Change (Trojí mlčení v televizním zpravodajství: Sociální témata, geografický dohled a změna klimatu).

V rámci kolokvia představím nejaktuálnější fázi výzkumu a příspěvek "Triple Silences in TV news reporting: Social issues, Geographical Oversight, and Climate Change", který byl přijat na konferenci Critical Approaches to Discourse Analysis Across Disciplines (CADAAD). "Television is still the platform most used worldwide to receive general news (News Source Usage Worldwide 2020, n.d.), climate information included (Painter et al., 2023). Despite the societal importance of this field, television's portrayal of climate change has yet to receive the necessary research attention (Schäfer, 2015).
We examine all the news broadcasting on Czech television from 2012 to April 2022, combining quantitative corpus linguistics and comprehensive critical discourse analysis. While our analyses show significant 'climate silence' in the corpus, we also observe notable silence on social issues and particular geographical regions. Drawing on this methodological combination, we scrutinize how an imbalanced prioritization of perspectives collectively impedes the establishment of nuanced and comprehensive climate change reporting."

Doktorský projekt: Klimatický rozvrat a média veřejné služby // Práce si klade za cíl popsat etický gatekeeping, tj. proces, kdy organizace sama je schopna přijmout hodnoty, které po vpuštění a integrování do vlastního fungování umožní kvantitativní i kvalitativní posun od epizodického a roztříštěného informování (Journalism and Climate Crisis, by Robert A. Hackett, Susan Forde, Shane Gunster, Kerrie Foxwell-Norton 2019) směrem k motivování veřejnosti k aktivní participaci na řešení klimatického rozvratu. // Školitelka: Irena Reifová, Ph.D. 

Tereza Reichová:  
Patří „embodied learning“ do filmového vdělávání?

V příspěvku představím důvody, proč se domnívám, že by praxe tzv. "embodied learning" měla být součástí výuky na naší fakultě. V uplynulém roce jsem se zaměřila na inovaci metody „Budování režijní kondice“ se studujícími katedry dokumentární tvorby a zároveň se pokusila do běžné výuky zavést další techniky, které jsem si přinesla z výcviku a workshopů zaměřených primárně na Gestalt přístup.

Právě s odkazem na koncepty z Gestalt psychologie, představím význam tohoto typu výuky a podložím ho příklady z mé pedagogické praxe. Ráda bych tak otevřela otázku, proč a za jakých podmínek můžeme se studujícími pracovat více „vtěleným“ způsobem a jaký tato práce může mít přínos pro jejich profesi.

Doktorský projekt: Výzkum etických přístupů během natáčení dokumentárních filmů s využitím metody „konstelačních her” // Doktorský projekt se zabývá konstelačními hrami jako metodou pro výuku dokumentární režie. Hry vznikly jako reakce na potřebu učit ji v bezpečném prostředí a zkoumat křehké otázky kolem eticky sporných situací, které k dokumentárnímu natáčení patří. Cílem metody je testovat vlastní nastavení, všímat si co studentstvo prožívá v režisérské roli, jak se cítí jeho štáb a protagonisté. Disertační výzkum hledá odpověď na to, jak a co vlastně vytváří křehké pole tzv. dokumentární situace a ptá se na to, co znamená být v režisérské roli a režírovat a za jakých podmínek to lze trénovat a učit. // Školitelka: MgA. Lucie Králová PhD. 

Tomáš Janáček: 
Postava jako klíč k vyprávění

V příspěvku se zaměřím na fenomén postavy jako na praktické východisko v úvahách o filmové dramaturgii. Představím metodiku vyvíjenou v rámci disertace, která se zabývá způsoby vztahování se k ději prostřednictvím postavy v rámci filmového vyprávění. Představím různé módy vztahování se k postavě, způsoby, jakým identifikace s postavou ovlivňuje strukturu filmového vyprávění a jeho vyznění, a jak se práce s postavou prolíná s konvencemi dramatického vyprávění. Mé úvahy vycházejí nejen z odborné literatury, ale také z rozhovorů s filmovými tvůrci, z dramaturgické a pedagogické zkušenosti a v neposlední řadě z mého vlastního psaní scénáře, které průběžně reflektuji a zkoumám ve svém výzkumném deníku.

Doktorský projekt: Ensamble Cast: Mechanika a struktura filmového vyprávění // Doktorský projekt zkoumá potenciál multiprotagonistického a multiperspektivního vyprávění v kontextu celovečerních hraných filmů. Hlavním cílem je analyzovat, jak formy vyprávění o více hlavních postavách mohou přispět ke komplexnějšímu a méně jednoznačnému zpracování společenských, politických a kulturních témat. // Školitelka: Mgr. Helena Bendová. 

Josef Tichý: 
A Theme of Love – transgresivní náklonnost ve hrách Silent Hill (1999) a Silent Hill 2 (2001)

Tento příspěvek přiblíží dosud neprozkoumané inspirační zdroje prvních dvou dílů japonské videoherní série Silent Hill. Na základě rozhovorů s tvůrci, které jsem nalezl v původních vydáních časopisu Famicú z konce 90. let, a dále též několika dalších japonských zdrojů, jež primárně čerpají z oblasti dějin umění, budu demonstrovat, jak mysteriózní romány Seišiho Jokomizoa (a zejména jejich filmové přepisy v režii Kona Ičikawy z konce 70. let) ovlivnily vznik série Silent Hill, a to jak v rovině narativu, tak i vizuálů. Zvláštní pozornost bude dále věnována specifickým formám náklonnosti, jež tato díla zobrazují, a pro něž nově navrhuji termín „transgresivní náklonnost“. Přednáška představuje další krok k pochopení japonského estetického i socioekonomického kontextu žánru survival hororu a osvětlí některá specificky lokální témata, která se skrývají za pečlivě budovanou iluzí amerického maloměsta.

Doktorský projekt: Hledání „ztraceného“ času. Japonský survival horor ve videoherní tvorbě 1996–2005 // Práce má za cíl předložit diachronní pohled na vývoj a proměny žánru tzv. survival hororu v japonských videohrách mezi lety 1996 a 2005, a to v kontextu společensko-historické situace Japonska přelomu 20. a 21. století. Pro účely této analýzy byly zvoleny herní tituly ze sérií Resident Evil a Silent Hill, jež obě – navzdory svému původu – zachycují fikční svět USA. // Školitel: Mgr. et Mgr. Jaroslav Švelch, Ph.D. 

Marcel Stecker:  
Terénní výzkum

Můj příspěvek představí ukázky z umělecko-výzkumných projektů, kterými se v současné době zabývám na zahraniční studijní stáži v Turecku v Istanbulu na Marmarské univerzitě. Umělecko-výzkumné projekty jsou zaměřené na ekologii. Jedná se o několik paralelně vznikajících vizuálních studií (fotografických souborů) pojednávající specifická témata ekologie v Turecku. Představované projekty jsou nedílnou součástí mapování tématu disertace, ve které sleduji vztah mezi fotografií, technologií a autenticitou. V současné době se jedná o průzkum především ne-lidských aspektů fotografie a jejich podílu na autenticitě obrazu. Pokládám si otázky: zda technologie fotografie předurčuje a ovlivňuje vztah k autenticitě? Proto práci zaměřuji na různé technologie fotografie, nejen konvenční ale také historické fotografické techniky. Z technologického pohledu, který nezohledňuje možný vliv na autenticitu, představuji vznik fotografie v perspektivě sledu transformačních postupů. Tyto transformace jsou zpravidla nevratné a udávají specifický tón každé fotografické technologii. Dějiny technologie fotografie jsou tak představením rozmanitých transformačních postupů, které vedou ke vzniku specifického druhu fotografického obrazu. Proto si pokládám otázku: zda je vztah mezi technologií, fotografií a autenticitou založen primárně na ne-lidských aspektech odpovídající stejné rozmanitosti transformačních postupů?

Doktorský projekt: Nižší obrazová kvalita a její vztah k autenticitě // Technologie fotografie vstupuje na pole obrazového sdělení v nečekaně silném postavení již od počátku fotografie. Významným způsobem předurčuje intenzitu toho, co můžeme nazvat věrohodností či přímo autenticitou. Moje disertace představuje průzkum trhlin terénu na půdorysu trojúhelníku, jehož vrcholy jsou technologie, fotografie a autenticita. // Školitel: Prof. Miroslav Petříček, Dr.

Jiří Procházka: 
Robinson Kreutznauer

Tématem disertační práce je médium fotografie v kontextu nelineárního vnímání času. Projekt je zasazen do klasického příběhu Robinsona Crusoa, jež slouží jako určitá platforma a struktura umožňující práci s teoretickým textem, snažícím se o všeobecnou přístupnost výsledného projektu. Práce zkoumá dílo autora Jana Svobody, pionýra nenarativní / abstraktní fotografie, a jeho kontext v oblasti tematizace samotného média fotografie. Projekt využívá konkrétní symboliky spjaté se zkoumaným tématem časovosti, objevující se v prostředí Robinsonova příběhu a dovoluje tak komplexní zpracování, ústící ve formě audio dramatizace, umožňující vzniku kýžené fúze teoretické a umělecké části v jeden celek.

Doktorský projekt: Umělecká část doktorského projektu má formu literární adaptace, následně zpracované v audio dramatizaci samotného textu. Dílo bude zpracováno i v rámci výstavní instalace.
Teoretická část doktorského projektu je pak složena ze 3 částí, samotného těla odborného textu, konkrétních částí literární adaptace a série rozhovorů se současnými českými umělci, jejichž umělecká praxe se dotýká tématu abstraktní/nenarativní fotografie. // Školitel: MgA. Jakub Štěpánek, Ph.D.

Hana Muchová:
Introspektivní deník - zápis procesu 

Prezentace přiblíží segment aktuálního stavu výzkumu - podobu sběru kvalitativních dat na příkladu ukázek z mého introspektivního deníku, jehož prostřednictvím fixuji proces vzniku dokumentárního filmu z pozice insidera - režisérky. Průběžně v něm zaznamenávám okamžiky procesu, ve kterých si zvědomuji konflikty rolí a dilemata s tím spjaté, stejně jako to, jak zacházím s jednotlivými naracemi protagonistů (včetně mých úvah i pochyb, jak s nimi zacházet) - přičemž práci s narací chápu jako možný nástroj pro tvorbu bezpečného prostoru. Pohybuji se v konceptu narativního umísťování (narrative positioning) a narativní analýzy. V deníku se snažím zaznamenat / vystopovat, jak konkrétní situace ovlivňují jednotlivé režijní volby.

Doktorský projekt: Narativní identita jako nástroj pro vytváření bezpečného prostoru v dokumentárním filmu. Jak dostát etickým otázkám a bezpečnému prostoru pro zúčastněné při tvorbě dokumentárního filmu zpracovávajícího téma traumatu? Výzkum probíhá v rámci procesu vzniku mého filmu: mapuji zvědomování, v jakých konfliktech rolí a dilematech se průběžně nacházím, a užívání nástrojů, jež by mohly přispět k vytváření bezpečného prostoru. Případová studie se bude pohybovat na poli autoetnografie s využitím kvalitativní metodologie - konceptu narativního umísťování (narrative positioning). Výzkumný proces fixuji sběrem 2 typů dat - introspektivního deníku a průběžných rozhovorů s protagonisty. // Školitelka: MgA. Lucie Králová, Ph.D.

Natália Antoňáková:
Laboratoř scenáristiky a dramaturgie

Pro laboratoř studenti píší krátké filmové obrazy obsahující témata, motivy a další intenzity dráždící jejich imaginaci. V menší skupině se po přečtení obrazů společně věnujeme jejich rozvíjení a hledání silných míst. Tato pravidelná cvičení slouží ke zvědomování imaginativních zdrojů autorského zájmu, a také k prohloubení schopnosti přemýšlet už o textovém zápisu jako o filmovém obrazu. Bez tlaku na vytvoření uceleného vyprávění vzniká pro studenty prostor ke svobodným pokusům, na které v dílnách nezbývá čas. I tyto pokusné texty se však mohou stát základem ke vzniku uceleného scénáře. V laboratoři tak zkoumám možný vznik nejen autorské ale i pedagogické metody, jež by vytvořila důležitý kontrapunkt k tradičním scenáristickým dílnám na FAMU. Má prezentace se bude věnovat dílčím zjištěním a poznatkům ze dvou semestrů provozování laboratoře.

Doktorský projekt: Vznik filmového obrazu v rámci scenáristického zápisu. Projekt se věnuje vzniku filmového obrazu v rámci scenáristického zápisu. Klíčovým prvkem výzkumu je laboratoř scenáristiky a dramaturgie, kterou vedeme s mým školitelem. Mapování a reflexe laboratorní metody by měly být hlavním obsahem mé disertační práce. Uměleckým výstupem bude dokumentární esej a krátké filmy, které vzniknou z laboratorních textů. // Školitel: Mgr. Martin Ryšavý.

Johana Ožvold:
Myslet film zvukem - Vývoj zvukové koncepce v rámci předtáčky

Předmětem mého výzkumu je zvukový design z pohledu režie, jelikož je to integrovaná složka audiovizuálního díla, neoddělitelná od ostatních a díky tomu se přímo podílí na filmovém vyprávění. V rámci práce na mém celovečerním hraném filmu budu ověřovat a reflektovat konkrétní postupy a techniky, které pomáhají budovat zvukovou koncepci již v rané fázi vývoje. Nejedná se pouze o implementaci narativních technik nebo diskuzi o tom jak zvuk působí na diváky a vede je příběhem, ale jde o to včlenit úvahy o zvukové koncepci do každé jednotlivé výrobní fáze. Mezi zkoumaná témata v jednotlivých fázích výroby pak konkrétně patří: tvůrčí proces od scénáře po realizaci, vizualizace nápadů na zvukový design, vývoj postav a prostředí a využití zvukových motivů, metafor ale také nahrávání foley a zvukových efektů spolu s úpravou a manipulací se zvukem a finálním mixem. To vše má přímý vliv na to jak bude divák vtažen do příběhu a světa filmu. Jsem přesvědčená, že lze najít a pojmenovat principy a konkrétní nástroje, které pomohou tento proces po praktické stránce zefektivnit a zachovat ho přitom v pozici kreativního a ne pouze technického popisu procesu tvorby a výroby. Jedním z prvních momentů, kdy máme možnost prověřit navrhované koncepty pro zvukovou stopu je tzv. testovací natáčení během nějž utváříme filmový jazyk. Příspěvek na kolokviu budu věnovat konkrétním postupům a testům jež jsem provedla na nedávné jednodenní předtáčce připravovaného hraného filmu.

Doktorský projekt: Myslet film zvukem - Zvuk jako narativní složka filmu. Téma mého doktorského výzkumu se zabývá především na raným procesem tvorby a výroby filmu se zaměřením na zvukovou stopu jako nedílnou součást kreativního procesu. Cílem této práce je pokusit se vyvinout pracovní metodu / nástroj / strategii, jakýsi “storyboard” pro zápis koncepce zvukové stopy. // Školitel: Mgr. Jakub Kudláč, PhD.

Julie Žil Vostalová:
Rozpolcenost mezi tradicí a technologií

Příspěvek sleduje nové technologie a digitální tvorbu (3D simulaci) jako nový typ řemesla, který si v poslední dekádě vydobývá své autonomní místo na poli módního designu a dále ho rozšiřuje do jiných oblastí tvorby (filmový průmysl, VFX, game design). Životnost a smrt materiálových konstrukcí mě přivádí k obecnějšímu tématu odpadu a zejména k rozplétání tkaniny současné hybridní reality digitálních prototypů a fyzických textilních materiálů. Tento přístup párá jazyk udržitelnosti a dláždí cestu k oživení tradičních textilních technik, tematizuje rozklad jako kreativní princip a táže se po materiálové povaze a životnosti digitálního média. Zkoumání výzkumného problémů kritickou videografickou metodou (audiovizuální esej) archivuji poznatky o vztahu digitalizace a tradičních textilních řemesel v kontextu expoitativních technik textilního průmyslu. Představím výsledky open studia v rámci rezidence v INI Space: Párání společných vzpomínek a symposia Hanging Threads.

Doktorský projekt: Výzkum sleduje implementaci simulace 3D prototypů do módní tvorby a jejich implementaci do průmyslové výroby, která je zatížená environmentálními problémy globálních měřítek. Výzkum se zaměřuje na téma koloniálního odpadu a jeho rekontextualizaci hromadící se v digitální i fyzické podobě. Sleduje jak průnik těchto dvou světů, který mění estetiku, temporalitu, prostor i materialitu produktu. // Školitel: doc. MgA. Martin Blažíček, Ph.D.

Adéla Komrzý:
Umělecký výzkum možností a limitů zobrazování veřejné instituce dokumentárním filmem

Představím první výstupy procesu reflexe vznikajícího filmu Úřad práce (pracovní název), které slouží jako vstupní data pro můj umělecký výzkum. S využitím metod kulturní a sociální antropologie, zejména terénního deníku, zúčastněného pozorování a rozhovorů se svým štábem a protagonisty filmu, sleduji, jaké vlivy (uvědomované i neuvědomované) působí v procesu vývoje a vzniku filmu na rozhodování režiséra. Svůj umělecký výzkum chci zaměřit na souvztažnost mezi těmito vlivy a režijními volbami, které se propisují do výsledné podoby filmového díla. Pracuji s autoetnografickým přístupem, reflektuji vlastní pozici a soustředím se na vlastní porozumění instituci Úřadu práce, jehož součástí je průzkum toho, jak instituci rozumějí protagonisté filmu, tedy sledovaní zaměstnanci úřadu práce i jeho klienti. Následně chci zkoumat, jak se toto porozumění může otiskovat do výsledného obrazu instituce, kde nastává nezbytná redukce a jak dosahovat toho, co si pracovně nazývám „přesnost“. Ve své prezentaci se zaměřím na přiblížení metody průběžného sběru dat během aktuálně probíhajícího vývoje filmu. Soustředím se na jednotlivé fáze „přibližování“ -  od strategií „průniku“ do instituce (vyjednávání povolení a podmínek natáčení) až po komunikaci se štábem. Formou introspektivního deníku  postupně zpracovávám případovou studii, která rozkrývá, co obnáší proces tvorby takto specifického filmu z pozice režisérky.

Doktorský projekt: Můj koncept doktorského projektu vychází z intenzivní zkušenosti filmových průniků do veřejných institucí – nemocnice a Akademie výtvarných umění. Díky velmi odlišnému přijetí filmů samotnými institucemi mě pro zamýšlený umělecký výzkum zajímá, na základě jakých vlivů se „žitý svět“ přizpůsobuje formě dokumentárního filmu. Zároveň si kladu otázku, jak být co nejpoctivější v dynamice mezi tvůrcem - dokumentaristou - a konkrétní institucí. Prostřednictvím případové studie budu na procesu výroby svého autorského dokumentárního filmu zkoumat, jak probíhá transfer skutečnosti do filmového obrazu. Ve svém připravovaném filmu bych ráda přinesla zprávu o fungování důležité veřejné instituce X, a to z perspektivy úřednic a úředníků “za přepážkou”. // Školitelka: MgA. Lucie Králová PhD. 

Vadim Kuskov:
Proč se prodávají nápady na televizní seriály a proč nás to má zajímat?

Ve své magisterské práci jsem se zabýval dramaturgií reality show, díky čemuž jsem se dozvěděl rozsáhlém badání v oblasti televizních formátů. Vzhledem k tomu, že jako scenárista mám zkušenost s adaptacemi zahraničních seriálů, napadlo mě, že bych se mohl pokusit propojit vědecký a scenáristický pohled na adaptace fikčních formátů. Chtěl bych vytvořit návod pro jiné scenáristy, kterým by se mohli, ale nemuseli řídit při práci na svých adaptacích. Jelikož jsem v tomto roce hledal klíč k uspořádání teoretické části svého projektu a rešeršoval odbornou literaturu, ve své prezentaci představím vědecké poznatky z oblasti television studies, které mě překvapily, zklamaly nebo naštvaly a které pak použiji při psaní první kapitoly své práce. Zároveň se pokusím nastínit, na čem plánuji pracovat dál a proč je tak těžké adaptovat korejský seriál.

Doktorský projekt: Problematika adaptace fikčních televizních formátů. Cílem mého disertačního projektu je zjistit, jaké dramaturgické nástroje mají k dispozici scenáristé při adaptaci zahraničního televizního formátu. Na základě analýzy již odvysílaných adaptací vytvořím přehled těchto scenáristických postupů. V rámci výzkumu vznikne plán adaptace vybraného korejského seriálu (bible) spolu se scénářem pilotní epizody. // Školitelka: doc. Mgr. Tereza Brdečková.

Gabriela Palijová:
Ikaros – datafikace lidského pohybu

 „From patient to athlete.“ Můj příspěvek se zabývá fenoménem datafikace lidského pohybu, což znamená proces přeměny fyzických pohybů a aktivit jednotlivců na digitální data. Tato transformace je umožněna díky pokročilým technologiím. Slovy L. Suchman věřím, že pohyb zůstane nevyzpytatelnou veličinou. Mezi první umělce zabývající se interakcí člověka a „VR“ patří M. Krueger. Věnoval se interakčnímu počítačovému umění, jeho počítačem kontrolované prostředí reagovalo zvukem a světlem na pohyb lidí, kteří se v něm nacházeli.  Zkoumáme různé aplikace dat, od zdravotnictví a osobní kondice a nacházíme linku vedoucí k revizi posthumanismu. Současně analyzujeme výzvy spojené s ochranou soukromí, etikou a bezpečností dat. Podobně jako Ikaros, který se ve snaze dosáhnout slunce přiblížil příliš blízko a spálil si křídla, i my riskujeme. Kdo a kdy tedy bude rozhodovat o hranicích a možnostech našeho těla, jehož pohyb podlehá náhodě?

Doktorský projekt: Virtuální realita. Předmětem disertačního projektu je stopování vývoje a využití virtuální reality na poli fyzioterapeutické praxe z umělecké perspektivy. Konkrétně se zaměřujeme na vytvoření experimentálního herního programu, který nastíní problémy spojené s poruchou držení rovnováhy. S ohledem na klíčové teoretické rámce antropologie médií, game-designu a posthumanismu se tématika poruchy a znovu-nacházení rovnováhy ve „virtuální realitě“ připomíná v širším spektru i jako společensky významný aspekt digitálního dovětku současnosti. Datafikace lidského pohybu v medicíně, vytěžitelnost abstrakce, interakce s virtualitou totiž přímo podmiňují naše chápání skutečnosti a přináší postfenomenologické výzvy, kterými se budeme zaobírat. // Školitel: doc. MgA. Martin Blažíček, Ph.D.