Letošní doktorandské kolokvium FAMU programu Výzkum a teorie audiovize proběhne na FAMU ve čtvrtek 1. června. Doktorandi a doktorandky programu představí výsledky svého probíhajícího výzkumu ve formě příspěvků z oblasti teorie a pedagogiky médií, fotografie, filmové režie a herních studií. Srdečně zveme zájemce z řad akademické obce i odborné veřejnosti. Po prezentaci každého příspěvku bude následovat diskuze s oborovou radou, mentory doktorandů a veřejností.

1. června 10:00–15:00
FAMU, Smetanovo náb. 2, Praha 1
Místnost U1, 1. patro

Program kolokvia: 

10:00 Zahájení prvního bloku 

• Andrea Culková: Konstruktivní a transformativní žurnalistika – dva přístupy k renovaci mediálního pokrytí (nejen) klimatické krize 
• Tereza Reichová: Konstelační hry – Hranice metody 

12:00 Zahájení druhého bloku 

• Tomáš Janáček: Praktické nástroje k úvahám o vývoji postav ve filmovém vyprávění  
• Josef Tichý: „The Victims Were Apparently Eaten“ – reflexe japonské estetiky a společnosti 90. let v trilogii Resident Evil (1996–1999) 
• Marcel Stecker: Chyby, nedostatky a nedokonalosti ve vizuální kultuře 

Anotace příspěvků

Andrea Culková: 
Konstruktivní a transformativní žurnalistika – dva přístupy k renovaci mediálního pokrytí (nejen) klimatické krize 

Příspěvek se zabývá úlohami, které žurnalistika hraje při vytváření povědomí veřejnosti o sociálně-environmentální krizi, včetně změny klimatu, narušení biologické rozmanitosti a společenské nespravedlnosti, a reakcích na ně. Činí tak srovnáním míry, do jaké konstruktivní žurnalistika a transformativní žurnalistika řeší tyto problémy definující éru. Příspěvek rozporuje, že v kontextu mnoha existenčních krizí zavedené kvality, jako je rovnováha a objektivita, ve skutečnosti nepodporují tradiční funkci žurnalistiky umožnit občanům činit závěry založené na důkazech; situace, která v konečném důsledku podkopává právo občana na informace o stavu životního prostředí, jak je stanoveno v Aaarhuské úmluvě (1998). Při poukazování na tyto nedostatky se inspiruji konceptem transformativní žurnalistiky (Brugemann, 2021), pojmem úzce spojeným s dřívějšími koncepty advokační žurnalistiky a stranické žurnalistiky. 

Doktorský projekt:Klimatický rozvrat a média veřejné služby // Práce si klade za cíl popsat etický gatekeeping, tj. proces, kdy organizace sama je schopna přijmout hodnoty, které po vpuštění a integrování do vlastního fungování umožní kvantitativní i kvalitativní posun od epizodického a roztříštěného informování (Journalism and Climate Crisis, by Robert A. Hackett, Susan Forde, Shane Gunster, Kerrie Foxwell-Norton 2019) směrem k motivování veřejnosti k aktivní participaci na řešení klimatického rozvratu, a to i za cenu, že se oslabí tradičně chápaný koncept neutrality a vyváženosti média. // Školitelka: Irena Reifová, Ph.D. 

Tereza Reichová:  
Konstelační hry – Hranice metody 

V kolokviu představím první výstupy z projektu podpořeného SGS grantem AMU. Jeho cílem je vytvoření experimentálního prostředí, ve kterém prozkoumáváme širší hranice a možnosti konstelačních her. Doposud jsme pracovaly jen s modelovými situacemi a v projektu testujeme i hry, které využívají reálné situace z režijní praxe studentstva. Zajímá nás, kde vzniká během pedagogické práce rozdíl mezi role-plays (inscenační pedagogickou metodou dramatické výchovy) a systemickými konstelacemi (zážitkovou metodou práce se systémem jednotlivce a jeho okolím, kterou jsou konstelační hry inspirovány). S pomocí studentské focus group a zapojení odbornic a odborníků z praxe zjišťujeme, co je třeba udělat pro bezpečnou výuku metody, aby se nenarušovala zdravá hranice psychické integrity studentstva. 

Doktorský projekt: Výzkum etických přístupů během natáčení dokumentárních filmů s využitím metody „konstelačních her” // Doktorský projekt se zabývá konstelačními hrami jako metodou pro výuku dokumentární režie. Hry vznikly jako reakce na potřebu učit ji v bezpečném prostředí a zkoumat křehké otázky kolem eticky sporných situací, které k dokumentárnímu natáčení patří. Cílem metody je testovat vlastní nastavení, všímat si co studentstvo prožívá v režisérské roli, jak se cítí jeho štáb a protagonisté. Disertační výzkum hledá odpověď na to, jak a co vlastně vytváří křehké pole tzv. dokumentární situace a ptá se na to, co znamená být v režisérské roli a režírovat a za jakých podmínek to lze trénovat a učit. // Školitelka: MgA. Lucie Králová PhD. 

Tomáš Janáček: 
Praktické nástroje k úvahám o vývoji postav ve filmovém vyprávění  

Prezentace se zaměřuje na zkoumání praktických nástrojů pro analýzu postav a na možnosti uvažování o vývoji postav v kontextu filmového vyprávění. Jaké jsou převažující konvence v přemýšlení o proměnách postav v dramatickém vyprávění a jejich vztahu k tematickému jádru vyprávění? Kam až se můžeme uchýlit při uvažování o funkci postav ve filmovém vyprávění? Snaží se nás vůbec každý dramatický film zapojit do děje stejným způsobem (tj. skrze identifikaci s jedním protagonistou, který se v závěru promění v morálně lepší bytost)? Přednáška se zaměří na roli postav v restorativním tříaktovém dramatu i v možných alternativních způsobech vyprávění na základě příkladů z nedávné tvorby na poli filmu, televize i videoher. Podkladem k přednášce jsou mimo jiné mé rešerše ke konceptu připravovaného semináře o vývoji postav. 

Doktorský projekt: Ensamble Cast: Mechanika a struktura filmového vyprávění // Doktorský projekt zkoumá potenciál multiprotagonistického a multiperspektivního vyprávění v kontextu celovečerních hraných filmů. Hlavním cílem je analyzovat, jak formy vyprávění o více hlavních postavách mohou přispět k komplexnějšímu a méně jednoznačnému zpracování společenských, politických a kulturních témat. // Školitelka: Mgr. Helena Bendová. 

Josef Tichý: 
„The Victims Were Apparently Eaten“ – reflexe japonské estetiky a společnosti 90. let v trilogii Resident Evil (1996–1999) 

Japonská videoherní série Resident Evil bývá pro své zasazení do fikčního světa USA uváděna jako exemplární příklad estetiky mukokuseki („bez státní příslušnosti“). Tato práce ovšem v širším kontextu japonské kultury zkoumá, jakým způsobem právě první tři díly této ságy zachycují kulturní a sociální elementy příznačné zvláště pro japonské prostředí, čímž představují osobitý interkulturní dialog mezi Japonskem a Západem. Skrze analýzu prvních třech dílů série vydaných mezi lety 1996 až 1999 příspěvek jednak ilustruje projevy některých konceptů z japonské estetiky, v širším rámci japonské literární tradice a tematiky pak metodou close reading a studiem dostupných paratextů demonstruje, jak tyto hry metaforicky či prostřednictvím transpozice odrážejí úzkosti a některá zásadní společenská dilemata tehdejší japonské společnosti. 

Doktorský projekt: Hledání „ztraceného“ času. Japonský survival horor ve videoherní tvorbě 1996–2005 // Práce má za cíl předložit diachronní pohled na vývoj a proměny žánru tzv. survival hororu v japonských videohrách mezi lety 1996 a 2005, a to v kontextu společensko-historické situace Japonska přelomu 20. a 21. století. Pro účely této analýzy byly zvoleny herní tituly ze sérií Resident Evil a Silent Hill, jež obě – navzdory svému původu – zachycují fikční svět USA. // Školitel: Mgr. et Mgr. Jaroslav Švelch, Ph.D. 

Marcel Stecker:  
Chyby, nedostatky a nedokonalosti ve vizuální kultuře 

Příspěvek se zabývá tématem chyby a nedokonalosti, která je obecně vnímána jako nežádoucí jev. Ve své práci se zaměřuji na vizuální kulturu, konkrétně na fotografii. Pokud má někdo vizi o vytvoření fotografie, může se na své cestě setkat s řadou chyb a nedokonalostí. Tématu se budu věnovat nejprve z obecného hlediska a z jiných oborů, než je vizuální kultura. Následovat bude příklad z kapitoly fotografické technologie o latentním obrazu, kde se záměrně pracuje s chybou (krystalická vada, porucha), jež činí určitý druh materiálu citlivým na světlo. Od této kapitoly je už jen krůček k ústřednímu tématu, kterými jsou technologické postupy ve fotografii, v němž představím různé historické fotografické techniky a jejich vlastnosti, vady a nedokonalosti. Záměrná práce s chybou je důležitým a inspirativním fenoménem. Mým zájmem je přinést jiný pohled, než je všeobecně známý negativní pohled; svým zaměřením na nižší obraz proto doufám vyvážit často až fanatickou snahu o "maximální" kvalitu snímku. 

Doktorský projekt: Nižší obrazová kvalita a její vztah k autenticitě // Technologie fotografie vstupuje na pole obrazového sdělení v nečekaně silném postavení již od počátku fotografie. Významným způsobem předurčuje intenzitu toho, co můžeme nazvat věrohodností či přímo autenticitou. Moje disertace představuje průzkum trhlin terénu na půdorysu trojúhelníku, jehož vrcholy jsou technologie, fotografie a autenticita. // Školitel: Prof. Miroslav Petříček, Dr.