STŘIHOVÁ SKLADBA

bakalářský

Cíle studia
Profil absolventa
Obecné informace o přijímacím řízení
Garant

Studijní program připravuje posluchače pro střihovou skladbu audiovizuálních médií v omezeném rozsahu zejména krátkých forem s důrazem na soustavné rozvíjení skladebných a tvůrčích schopností. Učí je využívat analytické metody interpretace audiovizuálních děl i v rozpracovaném stádiu a své názory prezentovat a argumentačně obhajovat.

CÍLE STUDIA

Studijní program připravuje posluchače pro střihovou skladbu audiovizuálních médií
v omezeném rozsahu zejména krátkých forem s důrazem na soustavné rozvíjení skladebných a tvůrčích schopností. Učí je využívat analytické metody interpretace audiovizuálních děl i v rozpracovaném stádiu a své názory prezentovat a argumentačně obhajovat.

Bakalářské studium připravuje posluchače na následné navazující magisterské studium.

Cílem výuky střihové skladby je kultivace porozumění jak jednotlivým aspektům audiovizuálního materiálu, tak i jeho vyznění v celku. Dále jde o získávání dovedností
v oblasti sdělení myšlenky skrze filmovou řeč, schopnost rozklíčovat podtext. Jde tedy
o celkový rozvoj osobnosti, osvojování sociálních dovedností a vytváření systémů postojů
a hodnot jednotlivce, které vedou k odpovědnosti za chování a jednání v profesi,
k vědomé tvorbě, k vnímání a obhajobě místa audiovizuálního umění ve společnosti.

PROFIL ABSOLVENTA

Absolvent bakalářského studia je připraven ke střihu krátkých televizních a v některých případech i krátkých filmových žánrů. Dokáže asistovat mistru střihu při tvorbě celovečerního filmu. Zvládá na dobré úrovni běžně dostupné technologie v oboru, ovládá základy gramatiky audiovizuálních výrazových prostředků v obrazové i zvukové složce. Získá základní znalosti v uměnovědných a společenských oborech včetně jistého kulturního rozhledu. Absolvent je schopen zastávat zejména asistentskou pozici; postavení hlavního střihače spíše u kratších a méně komplikovaných formátů. Je také na základní úrovni obeznámen s okruhem pojmů a faktů historie a teorie kinematografie od jejích počátků do současnosti. Konkrétně pak zná alespoň v základním rozsahu oblast teorie
a historie střihové skladby, dokáže pracovat s poznatky naratologie a některými zákonitostmi dramaturgie. Absolvent je schopen formulovat myšlenky a umí napsat odborný text.


Odborné znalosti
- Má znalosti odborné literatury v oblasti filmu a zejména způsobů nahlížení na jeho skladbu.
- Orientuje se v problematice postprodukce audiovizuálního díla.
- Orientuje se v současné filmové a televizní tvorbě krátké stopáže, dokáže jednotlivé tendence zařadit do souvislostí a zformulovat vlastní postoj k dané problematice.
- Dokáže uvažovat o celku díla a argumentovat v ustálených dramaturgických pojmech.
- Ví, co je postava a prvky, které ji tvoří.
- Ví, jak je ve vyprávění definovaná tříaktová struktura; umí definovat prolog, epilog, expozici, háček.
- Je schopen objasnit rozdíl mezi prologem a expozicí; umí definovat, co je zápletka a dramatická situace dramatu.
- Pozná příběhové struktury a umí je uplatnit v praxi.
- Má zevrubné znalosti vertikální montáže ve zvukovém filmu.
- Má přehled o metodách tvorby audiovizuálních děl, zná současné tendence a přístupy
k audiovizuálnímu dílu, zejména v oblastech gramatiky filmového jazyka, stylistických figur, typů skladby, předsnímacích jednot a orientace, principů grafické vazby, rytmické vazby, světlotonality.
- Ovládá základy psaní odborného textu.
- Má znalosti odborné literatury reflektující jednotlivé části tvůrčího procesu vzniku audiovizuálního díla.
- Zná a dokáže vysvětlit pojmy mizanscéna a montáž; časoprostor ve filmu - osa, rám, čas.

Odborné dovednosti
- Je schopen sestříhat krátký hraný, dokumentární nebo animovaný film.
- Je schopný pracovat s technologií analogového i digitálního filmového záznamu.
- Je schopen kritického myšlení, kdy dosažené znalosti v teoretické oblasti jsou odrazovou plochou pro jejich aplikování ve vlastní tvorbě.
- Ovládá hlavní vyjadřovací metody audiovizuálních médií (základy filmové řeči).
- Je schopen poznat a zprostředkovat vybrané metody audiovize - jak se vyvíjely a jaké byly kladeny specifické nároky na způsob AV komunikace v celém průběhu jejího vývoje.
- Dokáže formulovat téma a podílet se na rozvíjení a kritické reflexi scénáře krátkého filmu.
- Dokáže rozlišit a analyzovat dramatický i nedramatický text.
- Je schopný rozklíčovat podtext.
- Dokáže kreativním způsobem zpracovat pořízený audiovizuální záznam.
- Při práci se je schopen po dohodě s mistrem střihu a režisérem prakticky komunikovat
se souvisejícími technickými a pracovními obory a rozumět náplni jejich práce.
- Je schopen týmové spolupráce při asistování, přípravě a realizaci uměleckého díla.
- Ovládá postprodukční proces audiovizuálního díla.

Obecné způsobilosti
Je schopen konstruktivního tvůrčího dialogu.
Je schopen aktivně hledat řešení uměleckého vyjádření v rámci dostupných materiálních prostředků.
Je schopen nad svou praxí uvažovat a začlenit ji do společenského kontextu.

OBECNÉ INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ

Předchozí studium:
Podmínkou přihlášení je úspěšné absolvování střední školy, ve výjimečných případech
se postupuje dle §48 odst. 2 zákona 111/1998 Sb.

Specifické požadavky na uchazeče o studium
Přijímací komise ověřuje jako podmínky pro přijetí do studia předpoklady uchazeče
o studium: prokázaný intenzivní zájem o kinematografii, literaturu, výtvarné umění a další spřízněné umělecké obory. Uchazeč musí prokázat schopnost analytické reflexe, obrazové a skladebné cítění, smysl pro temporytmus, komunikační schopnost a myšlenkovou samostatnost.

Povinné práce a průběh přijímacího řízení:
A. V prvním kole přijímacího řízení jsou minimálně pětičlennou komisí pedagogů Katedry střihové skladby hodnoceny domácí práce:
1) Písemný rozbor některého známého závažného filmového díla dle vlastního výběru. Kromě obecné analýzy filmu je hodnocena především schopnost uchazeče popsat skladebnou stránku díla, jak se jeví v dramatické stavbě, v řešení a vazbě záběrů i
ve zvukové kompozici.
2) Fotoscénář maximálně o 17 záběrech. Uchazeč má prokázat schopnost vyprávění jednoduchého příběhu obrazem - tedy ne popis situace. Jednotlivé snímky zastupují záběry v němém filmu a jejich pořadí je vyznačeno čísly na rubu fotografie. Každá zachycuje typickou fázi předpokládaného záběru v obsahu i kompozici. V případě, že
se (pohybem kamery, nájezdem, hereckou akcí apod.) během záběru zásadně mění kompozice nebo obsah záběru, je třeba použít pro znázornění 2 fotografie, zachycující typické fáze začátku a konce předpokládaného záběru (značí se např. 2, 2a). Každá podobná dvojice fotografií reprezentuje však pouze jeden záběr z maximálního počtu (17 záběrů). Na přiloženém listu papíru je třeba zformulovat název fotoscénáře a maximálně ve třech větách popsat děj. Fotoscénář ale musí být i tak srozumitelný bez vysvětlujícího textu. Vzhledem k tomu, že se posuzuje obsah, kompozice a skladebnost fotoscénáře, vyžaduje se od uchazeče, aby tyto fotografie snímal sám. Ve fotoscénáři nesmí být použit jako rekvizita mobilní telefon, tablet, PC apod. Samostatnost laboratorního zpracování není podmínkou.
3) Tematizovaný soubor fotografií (v počtu 7-11) s jednotným estetickým názorem.
Hodnotí se estetická i technická kvalita fotografií, čili vyžaduje se od uchazeče, aby tyto fotografie snímal sám. Uchazeč kromě názvu k souboru fotografií přiloží explikaci tématu.
4) Krátký film libovolného žánru, jehož musí být uchazeč autorem střihové skladby. Uchazeč, kromě práce na střihu, může být případně i komplexním autorem (režie, námět, scénář, kamera) anebo se autorsky podílet jen na některé z uvedených funkcí. Stopáž filmu je do deseti minut. Hodnotí se kvalita filmu, schopnost používat filmovou řeč, cit
pro temporytmus a celková schopnost komunikace filmem.
5) Vlastní autorský počin (VAP) - může být i další krátký film, soubor fotografií, literární povídka, scénář, báseň, obraz atd. - tedy to, čím se chce uchazeč prezentovat především jako tvořivá autorská osobnost.
Uchazeč dále přiloží krátký životopis (ne ve formě strukturovaného životopisu) a svoji fotografii.
Úprava prací k odevzdání a všechny detaily lze dohledat na oficiálním webu KSS FAMU.

B. Vlastní průběh přijímacího řízení - tedy jeho druhé kolo - probíhá v budově FAMU a osobní účast je bezpodmínečná. Vše posuzuje minimálně pětičlenná komise pedagogů Katedry střihové skladby.
Průběh přijímacího řízení:
1) Písemný test všeobecných znalostí (film, umění, historie, společnost, matematika).
2) Tvorba kresleného storyboardu na základě zadaného námětu - hodnotí se vyprávěcí schopnost a nápaditost řešení, nehodnotí se výtvarné schopnosti.
3) Písemný rozbor filmu, který bude uchazečům promítnut - hodnotí se zejména analýza filmových výrazových prostředků s důrazem na dramaturgii a obrazovou i zvukovou skladbu.
4) Formou ústní zkoušky jsou zjišťovány hlubší talentové a znalostní předpoklady uchazeče. Posuzuje se schopnost zařazovat události do společenského kontextu, reflektovat vlastní tvorbu, prokázat všeobecné vzdělání a společenský rozhled. Testuje se schopnost porozumění textu, pohotovost, schopnost argumentace, cit pro vnímání i vytváření podtextu. Komise hodnotí též smysl pro rytmus a také schopnost vyprávět.
____________________
Seznam povinné literatury pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:
Josef Valušiak: Základy střihové skladby
James Monaco: Jak číst film. Svět filmu, médií a multimédií (How to Read a Film)
+ jedny souborné dějiny filmu (Georges Sadoul, Jerzy Toeplitz, Jerzy Plazewski, David Bordwell aj.)

Seznam doporučené odborné literatury pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:
Aristoteles: Poetika. Oikoymenh, 2008.
Ernst Gombrich: Příběh umění. Odeon, 1992.
Karel Reisz: Umění filmového střihu. Ústřední půjčovna filmů, Praha 1962.
Sergej M. Ejzenštejn: Kamerou, tužkou i perem Orbis, Praha 1961.
Ernest Lindgren: Filmové umění. Ediční sbor Čs. filmu, Praha 1961.
Jan Kučera: Filmová tvorba amatéra. Orbis, Praha 1961.
Jan Kučera: Kniha o filmu. Orbis, 1941.
Jan Kučera: Střihová skladba ve filmu a v televizi. AMU, Praha 2002 (2. doplněné vydání). Josef Valušiak: Střihovou skladbou k n-té dimenzi, AMU, 2000.
Peter Mihálik: Kapitoly z filmovej teórie. Tatran, 1983.
Guido Aristarco: Dějiny filmových teorií. Orbis, 1968.
Jerzy Płażewski: Filmová řeč. Orbis, Praha 1967.
Jurij Lotman: Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. Slovesnký filmový ústav, 2008
David Bordwell, Kristin Thompsonová: Umění filmu; Úvod do studia formy a stylu. NAMU, 2011. Jaroslav Anděl, Petr Szczepanik: Stále kinéma: Antologie českého myšlení o filmu 1904– 1950. NFA, Praha 2008.

Doporučená zahraniční literatura
Roger Crittenden: Fine Cuts: Theory of European Film Editing.Taylor & Francis, 2006
Ken Dancynger: The Technique of Film and Video Editing: History, Theory, Practice. New York / London 2015.
Edward Dmytryk“ On Film Editing. New York 1984.
Don Faiservice: Film Editing: History, Theory and Practice. Manchester University Press 2001.
Michael Frierson: Film and Video Editing Theory. How Editing Creates Meaning. New York / London 2018
Walter Murch: In the Blink of An Eye. A Perspective on Film Editing. Silman-James Press 2001.
Valerie Orpen: Film Editing: The Art of Expressive. Columbia University Press 2003.
Karen Pearlman. Cutting Rhytm. Shaping the Film Edit. London/ New York 2009.
Karen Pearlman: Cutting Rhytms: Intuitive Film Editing. London/ New York 2015.
Christopher Llewellyn Reed: Film Editing. Theory and Practice. Mercury Learning and Information 2012
Karel Reiz; Gavin Millar. Technique of Film Editing. New York / London 2009.

__________________________
Seznam povinných filmů pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:
ČESKOSLOVENSKÉ
BEZÚČELNÁ PROCHÁZKA - Alexander Hackensmied, 1930
EXTÁZE - Gustav Machatý, 1933
MARIJKA NEVĚRNICE - Vladislav Vančura, 1934
DALEKÁ CESTA - Alfréd Radok, 1948
SLNKO V SIETI - Štefan Uher, 1962
DÉMANTY NOCI - Jan Němec, 1964
OBCHOD NA KORZE - Ján Kadár, Elmar Klos, 1965
SPALOVAČ MRTVOL - Juraj Herz, 1968
ZABITÁ NEDĚLE - Drahomíra Vihanová, 1969
ĽALIE POĽNÉ - Elo Havetta, 1972
OBRAZY STARÉHO SVĚTA - Dušan Hanák, 1972
ZÁNIK SAMOTY BERHOF, Jiří Svoboda, 1983
PRAHA - NEKLIDNÉ SRDCE EVROPY -Věra Chytilová, 1984
NESPATŘENÉ - Miroslav Janek, 1996
SPIKLENCI SLASTI - Jan Švankmajer, 1996
MINULOST - Ivo Trajkov, 1998
ČESKÝ SEN, Vít Klusák, Filip Remunda, 2004
JAN HUS - MŠE ZA TŘI MRTVÉ MUŽE - Miroslav Bambušek, 2009

ZAHRANIČNÍ
KŘIŽNÍK POTĚMKIN - Sergej M. Ejznštejn, 1925
MATKA - Vsevolod Pudovkin, 1926
MUŽ S KINOAPARÁTEM - Dziga Vertov, 1929
OBČAN KANE - Orson Welles, 1941
ODPOLEDNÍ OSIDLA - Maya Deren a Alex Hammid, 1943
RAŠOMON - Akira Kurosawa, 1950 SILNICE - Frederico Fellini, 1954
K SMRTI ODSOUZENÝ UPRCHL - Robert Bresson, 1956
VÝTAH NA POPRAVIŠTĚ - Louis Malle, 1958
PSYCHO - Alfred Hitchcock, 1960
LA JETÉE - Chris Marker, 1962
OBYČEJNÝ FAŠIZMUS - Michail Romm, 1965
PERSONA - Ingmar Bergman, 1966
OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ - David a Albert Maysles, 1968
FACES - John Cassavetes, 1968
ROZHOVOR - Francis Ford Coppola, 1974
PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM - Miloš Forman, 1975
AGÓNIE - Elem Klimov, 1975
ALL THAT JAZZ - Bob Fosse, 1979
PODIVNĚJŠÍ NEŽ RÁJ - Jim Jarmusch, 1984
VIDĚNO OSMI - Miloš Forman, Kon Ičikawa, Arthur Penn a další, 1983
ZRCADLO - Andrej Tarkovskij, 1975
MODRÝ SAMET - David Lynch, 1986
ZLÁ KREV - Leos Carax, 1986
THE LAST OF ENGLAND - Derek Jarman, 1988
TENKÁ MODRÁ LINIE - Errol Morris, 1988
PULP FICTION - Quentin Tarantino, 1994
LOLA BĚŽÍ O ŽIVOT - Tom Tykwer, 1998
TURÍNSKÝ KŮŇ - Béla Tarr, 2011

GARANT

DOC. MGR. IVO TRAJKOV

Docent

E-mail: ivo.trajkov@famu.cz
Telefon: 234 244 368

Pracoviště: Katedra střihové skladby
Detail osoby