OBSAH:

1. Proměňující se vztah člověka a přírody a narativy, které tento vztah upevňují

Přednáška zkoumá historické a kulturní pohledy na přírodu skrze vyprávění příběhů. Zaměřuje se na domorodé perspektivy, literaturu a roli umění při utváření environmentálních narativů. Proč environmentální témata mizí ze scénářů více než lidský svět? Jaké to má dlouhodobé společenské dopady? 

2. Planetární limity 

Vysvětlíme si, jak je posuzováno současné planetární zdraví a planetární limity. Prozkoumáme směřování současné klimatické a environmentální politiky a seznámíme se s body zvratu. Zabývat se budeme klimatickými scénáři, včetně těch nejvíce alarmujících, které odrážejí současnou realitu. Přednáška přiblíží roli a fungování Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a osvětlí důvody, proč někteří vědci nechávají cíleně uniknout ještě nepublikované verze zpráv. 

3. Příčiny klimatického i sociálního rozvratu a krize biodiverzity 

Soustředíme se na hlavní spouštěče rozvratu v podobě fosilního a zbrojního průmyslu, politického a finančního systému a mediální narativy, které jsou notoricky využívány od popírání a zlehčování přes vyvolávání pochybností nad vědeckým konsensem až po umlčování témat a skupin. Jak se pak mediální realita odráží v televizní a filmové tvorbě? A kdy umění a film pomáhal a pomáhá upevňovat narativy fosilního průmyslu, místo aby je odhaloval? 

4. Dopady a sociální spravedlnost 

Sociální spravedlnost a udržitelné fungování společnosti jsou neoddělitelně propojeny. Přednáška představí koncept klimatické spravedlnosti v kontextu ekonomických nerovností, genderových rozdílů, klimatického kolonialismu a environmentálního rasismu. Vysvětlíme si, co znamenají takzvané historické emise a jak odlišně dopadá klimatická krize na globální Sever a Jih – proč některé regiony nesou neúměrnou zátěž, ačkoliv k problému téměř nepřispěly. Klimatická změna prohlubuje existující nerovnosti, čímž vyvstává nutnost spravedlivé transformace (Just Transition) pro život v rámci planetárních mezí. 

Kriticky zhodnotíme narativy, které pomáhají upevňovat ekonomické nerovnosti, legitimizují současný stav a přehlížejí reálné environmentální a sociální dopady na jednotlivce i celé regiony. V závěru si položíme klíčovou dramaturgickou otázku: Jaké konkrétní dopady (přímé a nepřímé zdravotní následky, sociální propad a chudoba, posilování antidemokratických sil, násilí či konflikty) by neměly chybět v autentických příbězích, které se odehrávají v současnosti? 

5. Řešení 

Kriticky zhodnotíme rovnováhu mezi individuální a systémovou změnou a transformací. Na příkladu ČR si pak ukážeme, jak by dekarbonizace a snižování materiálových toků mohly v budoucnu vypadat a jak s nimi pracovat. Pro uvědomění si historického kontextu si pak ukážeme překvapivý příběh, kdy ČR sehrála významnou roli v hledání a implementaci environmentálních přístupů na mezinárodní úrovni. Zároveň se zaměříme na význam imaginace a schopnosti představit si, že jiný svět je možný. 

6. Kurátorování obsahu 

Probereme, jaké konkrétní otázky si klást při kurátorování obsahu tak, aby se posiloval společensky transformační potenciál díla a celého producentského portfolia a minimalizovaly se negativní dopady v oblasti environmentální, genderové, sociální, etické i ekonomické. Jak se otevřít žánrové různosti? Otevřeme téma vědomé i nevědomé autocenzury z důvodů politických, ekonomických i kulturních a jak s ní pracovat. Probereme i otázky spoluprací a původu kofinancí – kde leží hranice, která je pro vás už neakceptovatelná, a jak si ji umět stanovit a pracovat s ní? Zaměříme se i na to, s kým, kde a za jakých podmínek dílo i celé portfolio vzniká a pro koho je určeno. Férové a důstojné pracovní podmínky a odměňování (inspirativní holandský model), inkluzivita před i za kamerou (gender, sociální i geografický původ, minority), etický kodex, diváctvo a očekávání – co a kdy dává smysl? 

7. Scenáristický check-list 

Detailní seznámení a práce s nástrojem pro analýzu scénáře. Ukážeme si, jak konkrétní autorská rozhodnutí generují emise a materiálové dopady (k výpočtům využijeme CO2 a finanční kalkulačku) a hlouběji se zaměříme na 4 pilíře: 

1. Lokace a stavba dekorací:  
   • Na úrovni scénáře: Lokální vs. nespecifikované zasazení. Jak počet lokací a míra jejich specifičnosti ovlivňují emise. Pravidlo 100 km (redukce transportu). Zanechání know-how v komunitě. 
   • Na úrovni vývoje: Rozhodování mezi využitím reálné lokace (emise z transportu štábu) versus stavbou dekorací v ateliéru (materiálová zátěž: dřevo, sádrokarton, plasty, chemický odpad). 
   • Příroda: Více než lidský svět vypráví, není jen „pozadím“. Zásady chování v přírodně cenném prostředí: nenatáčet v chráněných lokalitách (využívat archivy a specialisty), i když je zobrazování živé přírody žádoucí.  
2. Postavy: Komu dáváme hlas? Kolektivní protagonista schopný vzít život do vlastních rukou vs. mýtus sólo hrdiny. Jak se postavy vztahují k realitě (popírání, deprese, adaptace, mitigace). Nasvícení systémových příčin (kdy 1 % bohatých má devastující vliv). Jak postavy reagují na realitu a zohlednění přímých i nepřímých zdravotních dopadů? Práce s dilematy: Příčiny – Důsledky – Řešení a Mitigace vs. Adaptace (nezužujeme problém zavádějícím způsobem?). 
3. Davy a technika: Uhlíková stopa komparzu (veganský vs. masový oběd), spotřeba paliva u rekvizit a transportu (traktory, tanky, vrtulníky, autobusy). Materiálové toky. 
4. Vizuální efekty a počasí: Je pro dramatický oblouk skutečně nutný výbuch, který vyprodukuje zbytečné emise a toxický šrot? Nejde událost popsat přes zrcadlení na svědcích? Reflektujeme také nároky na umělé počasí. 

8. Obrazová a zvuková složka, režijní přístup 

Jaké otázky si klást při přípravě obrazové a zvukové složky a režijního uchopení, aby bylo možné příběh natočit s minimem negativních dopadů a maximalizovat vyznění zamýšleného audiovizuálního tvaru? Hledání absolutního minima emisí (např. lehká technika, maximální využití přirozeného světla). Využití promyšlených pozic kamery k minimalizaci přestaveb a úsporný natáčecí poměr. Cílem je učinit ze spolupracovníků partnery v udržitelnosti, nikoli jen vykonavatele instrukcí (FERA Action manifesto). 

9. Jak na těžké emoce spojené s náročnými společenskými tématy? 

Přednáška zkoumá duševní reakce na probíhající násobné krize a nahlíží psychologické a emocionální bariéry klimatické akce. Dotkneme se všech fází od šoku, popírání, agrese, smlouvání, deprese (klimatické úzkosti) až po aktivní naději. Jaký je vliv strachu, naděje, popírání a kognitivní disonance na veřejné reakce na dekarbonizační politiky a jaké narativy využívají politické subjekty ve svém marketingu? V rámci praktické části, která nás naučí pracovat s těžkými emocemi, si vyzkoušíme metody vycházející z knihy Aktivní naděje od Joanny Macy. 

10. Prezentace Case Studies – hostky Kateřina Kovářová (ČT), Hana Nováková 

Praktický vhled do praxe. Prezentace procesu enviro reportingu vybraného televizního seriálu – od první fáze scénáře až po samotnou distribuci, včetně sebraných dat a analýzy dopadů. Navazovat bude rozhovor o úskalích přírodovědných filmů a sdílení osobní zkušenosti s rozpoznáváním greenwashingu v audiovizi. 

11. Jak efektivně pracovat s TRTy – scénář a vývoj (Fond audiovize) 

Metodika propojování principů udržitelnosti s požadavky Fondu audiovize. Ukážeme si, jak na základě práce se scenáristickým check-listem efektivně a argumentačně silně formulovat odpovědi v Technicko-realizačních testech (TRT) týkajících se scénáře a vývoje děl, aby byla prokázána zodpovědná příprava a prevence negativních dopadů. 

12. Závěrečná samostatná práce a její reflexe 

Zadání samostatné práce podle typu specializace účastnictva. Na projekt, který vyvíjíte, nahlédněte optikou scenáristického check-listu: otázek, které jsme si osvojili při kurátorování obsahu, přípravě obrazové a zvukové složky a formování režijního přístupu. Následně zreflektujte proces, kterým jste prošli, a svá zjištění.