DOPORUČENÍ OD OMBUDSMANKY: JAK SE PODPOŘIT PO TRAUMATICKÉ UDÁLOSTI

• Buďte k sobě vnímaví, dělejte činnosti, které jsou příjemné a zklidňující.
• Pro zpracování prvních dní šoku může pomoct rutina, běžné denní aktivity, návrat k běžnému rytmu dne.
• Pro uzemnění pomáhá fyziologická péče: zdravá strava, sprcha, fyzická aktivita, práce s dechem (je možné vyhledat na internetu dechová cvičení).
• Jakákoliv emoce je v pořádku. Je normální cítit smutek, zlost, lítost, bezmoc. Opačnou a pochopitelnou reakcí může být odpojení od emocí.
• Dobrý mezilidský kontakt má stabilizační účinky. Buďte s lidmi, které máte rádi, s rodinou, s přáteli. Pokud potřebujete, mluvte o tom, co cítíte a co potřebujete s osobami, kterým důvěřujete, podpořte se objetím.
• Hledejte si takové množství informací, které je adekvátní vašemu stavu, nenechte se zahltit. Je v pořádku se odpojit od médií. Současně je v pořádku mít nárok na bližší informace. Informace čerpejte z důvěryhodných zdrojů. Vyhněte se konspiračním teoriím a nepodloženým informacím.
• Otázky jsou přirozené. Ne na všechny lze najít odpověď.
• Krizovou událost může pomoct překlenout společenská soudržnost a solidarita. Při zpracování zármutku může pomoct rituál (zapálení svíčky, setkání u pietního místa aj.).
• Je v pořádku obrátit se na pomoc odborníků (krizové linky, zřízená psychologická pomoc).
• Neexistuje žádný vzorec, jak se správně chovat, co cítit. Buďte proto vnímaví k vlastním emocím a potřebám, dopřejte si vlastní tempo zpracování události.

JAK PODPOŘIT DRUHÉ V KRIZI

• Zkoumejte vlastní rozpoložení a emoce: Před pozorností věnované druhé osobě se zastavte, vnímejte vlastní kapacitu pro poskytnutí pomoci, vlastní emoce. Stabilizujte se dechem, vnímejte pevný kontakt se zemí/s podlahou (efekt uzemnění). Respektujte své limity a možnosti, není žádoucí vyčerpat zcela vlastní zdroje energie.
• Navažte kontakt: Je vhodné nejprve navázat oční kontakt, oslovit osobu, počkat na reakci, případně se jemně dotknout bezpečné části těla (ruka, paže).
• Zjistěte rozpoložení osoby a její potřeby: Ověřte si, že kontakt osoba chce, v jakém se nachází stavu. Nezahlcujte druhou osobu zbytečnými slovy a nechtěnou podporou.
• Zeptejte se: Pokud si nejste jisti vhodností reakce, zeptejte se, co druhý potřebuje, zda mu něco není nepříjemné. Současně otázkami nezahlcujte, na rozhovor bude prostor i po překlenutí hlavní krize. Nabídněte, zda chce o čemkoliv hovořit. Pokud nechce, můžete jen tak společně sedět a podpořit se fyzickou blízkostí, přítomností.
• Naslouchejte: Nemějte ambici sdělovat moudra či obecné fráze. Vyhněte se hodnocení. Pokud cítíte bezmoc, můžete mlčet a drobnými zvuky dávat najevo, že druhého vnímáte, slyšíte, jste s ním. Je možné druhého zrcadlit, parafrázovat, co sděluje.
• Konkrétní pomoc: Nabídněte konkrétní organizační pomoc (kontakt na odborníka, vyjednat, co je třeba, pomoc s plánováním apod.).
• Fyziologická podpora: Uzemnění a efekt pomoci může přinést zajištění vhodné stravy, nápojů, základních potřeb (např. tepla).
• Ukončete kontakt: Ujistěte se, že druhou osobu můžete nechat tak, jak je, že je stabilizovaná. Vraťte se k sobě, dopřejte podporu a péči i sobě po vynaložené energii.

Kontakt na paní ombudsmanku: https://www.famu.cz/cs/vnitrni-zalezitosti/ombudsmanka/

Kontakt na paní psycholožku: https://www.famu.cz/cs/vnitrni-zalezitosti/skolni-psycholozka/