Milí studenti,
ZDE MÁTE MOŽNOST SEZNÁMIT SE S NÁPLNÍ JEDNOTLIVÝCH DÍLEN.
Maximální počet STUDENTŮ V DÍLNĚ: 5.
VÝBĚR JE VZÁJEMNÝ. Zápis do dílen probíhá na konci měsíce září.
Dílna Toničky Jankové:
Kontakt: 222321480
KONZULTACE: pondělí 11:00 – 12:00 místnost 312
konzultace: pondělí 12:30 – 14:00 místnost 313
konání: 3 hodiny týdně, pondělí 9:30-11:25
Charakteristika dílny:
Preferuji individuální práci s každým posluchačem zvlášť, protože se domnívám, že každý posluchač je individualita a každý také dostává ke zpracování materiál, který je poznamenán odlišností tvůrce /režiséra/, a proto přináší odlišné problémy ve zpracování. Z konkrétní práce na jednotlivých cvičeních samozřejmě dochází ke zobecnění, na př. rozdíl střihu dokumentárního materiálu a hraného materiálu, uchopení tempa a rytmu, orchestrální kompozice zvukové složky, zacházení s hudbou, dramaturgická stavba a pod. To všechno jsou věci, jejichž znalost je prospěšná pro všechny ročníky bez rozdílu, samozřejmě a k demonstraci lze použít vybrané úryvky na kazetách.
TÉMATA:
Střih jako výrazový prostředek
Scénář – analýza,montáž – syntéza
Funkce záběru
Velikost záběru a jeho hodnota
Proměnlivost délky záběru
Doznívání záběru
Manipulace s časem a prostorem pomocí střihu
Časoprostorová orientace
Úhel záběru
Vliv optiky na obsah záběru
Osa-možnosti její změny
Scénář jednoduché situace s pointou, půdorys s postavením kamery
Střihová skladba s ohledem na žánr: reportáž, koncipovaná reportáž, klip, dokument, hraný film /rozdíly/
Rozdíl mezi způsobem práce střihače v dokumentu a v hraném filmu
Použití hudby v dokumentu a hraném filmu
Čtení a zhodnocení natočeného materiálu v dokumentu
Použití triku v dokumentárním filmu
Metafora a symbol v hraném filmu
Projekce kazet s rozborem
Specifické znaky scénáře dokumentárního filmu
Konfrontace scénáře s dokončeným filmem
Míra autorského prosazování se v dokumentu
Dokument jako esej, anketa, rekonstrukce, mystifikace
Reálný čas a objektivita v dokumentu
Rozdíl práce s hudbou v dokumentu a v hraném filmu
Vzájemné ovlivňování dokumentu a hraného filmu
Stavba dokumentu – kladení do souvislostí
Nebezpečí manipulace
Dílna Jana Daňhela:
kontakt: 777317311
konzultace: pondělí 18:15 – 19:00 místnost 313
konání: 3 hodiny týdně, pondělí15:40-18:05
Charakteristika dílny:
Klíčové slovo: ANALOGIE
Pomocné výrazy: Alchymie, Anachronismus, Anarchismus, Bresson, Flusser, Godard, Hudba, Kinematograf, Obraz, Rám, Rozdělení, Spojení, Surrealismus, Zvuk.
Ideál..
Dílnu (hřiště) vnímám jako LABORATORIUM „starých“..
alchymista byl tehdy plně přítomen transmutaci materie; každá fáze proměny hmoty pak přímo animovala proměnu adeptova vědomí (a naopak).
Praxe a teorie je v dialektické rovnováze..
Teze..
Střihová skladba, jako myšlení o filmu(a skrze film), vzhledem k jeho komplexnosti a potenci.
Osvobozování se od diktátu trhu; - neupřednostňuji tedy to, co Film je, ale to, co teprve bude..
Učit se číst materiál a učit se učit číst materiál (režiséra).
Princip hry.. Rozšíření herního pole „myšlení o filmu“ o kontext výtvarného projevu, divadla, hudby či fotografie, jako obecných principů spojení a vzájemného rozpouštění obrazu a zvuku. Zvuku jsme stále ještě dlužni..
Akcent na otevřenou formu záběru-sekvence-filmu, zejména s ohledem na možnosti rozšiřování a osvobozování prostor obrazu a zvuku, rámu a mimoobrazového pole.
Pozornost ke skutečnosti a jejím průběhům.. Sen, podvědomí, záslechy, řečové stereotypy, montážní představy – sleduj bližního..
Dialog.. výzva k JEDINEČNOSTI VÝRAZU. Princip touhy – princip reality.
Nemohu však pevně předurčit směřování dílny bez ohledu na studenty, s nimiž vstoupím v kontakt.
Solve et Coagula…
konání: 3 hodiny týdně, pondělí11:30-13:35
Charakteristika dílny:
Náplní mé dílny je pěstovat ve studentech posedlost střihem skrze dokonalé ovládnutí střihačského řemesla. Zvládnout řemeslo střihu neznamená ovládat pár základních pravidel, která ve střihu platí. To zvládne každý. Neznamená to ani tato pravidla porušovat, pokud to film vyžaduje. To vše je běžná rutina.
Základním předpokladem k tomu, aby člověk ovládl řemeslo střihu je jeho vztah k filmu, který střÍhá. Nevěřím,že je možné, aby střihač ustříhal dobře film, ke kterému nemá vztah, jehož téma ho neosloví nebo je mu lhostejné, či dokonce se mu příčí. Samozřejmostí je dokonalá znalost a hlavně pochopení natočeného materiálu. Střihač musí materiálu porozumět, cítit ho a musí materiál respektovat více, než přání režiséra. Materiál sám diktuje způsob střihu. Někdy je materiál v souladu s režisérovou představou, jindy se však od ní liší, a tehdy je nutné přesvědčovat režiséra, aby se poddal směru, který naznačuje materiál a neulpíval na své původní představě. Pro režiséra, střihače a hlavně pro film je ideální, když režisér přichází do střižny co nejméně, pouze v určitých fázích střihu, samozřejmě za předpokladu, že strávil spolu se střihačem potřebnou dobu diskusemi o podstatě filmu a jeho podobě. Režisér je pak schopen daleko objektivněji vidět, kde a proč film nefunguje, naopak přijmout věci fungující, byť by se i lišily od jeho původní představy.
Střih začíná vlastně psaním, či přepisováním scénáře ve střižně. Způsob, který při tzv. psaní scénáře ve střižně zvolíme, si vlastně také každý materiál určí sám. U některých filmů funguje metoda papírků, z nichž můžeme více, či méně detailně celý film složit, u jiných je možné pouze určit směr, odkud kam se bude film ubírat a pak se nechat vést spontánností vznikajících souvislostí a významů, které inspirují k dalším krokům.
Pro mne je důležité, když si po seznámení se s materiálem vyjádřím jednou větou esenci celého filmu. Neznamená to, že se pak snažím film násilně manipulovat tímto směrem, pouze mi to pomáhá dostat se do určitého rozpoložení, které je shodné s rozpoložením střihaného materiálu.
Ať už je zvolen kterýkoliv přístup ke střihu určitého filmu, je absolutně nezbytné mít k dispozici ve střižně veškerý natočený zvuk. Obraz a zvuk jsou při práci ve střižně neoddělitelné. Nejen kvůli rytmu, hlavně kvůli inspiraci.
Střih nesmí sám na sebe upozorňovat. Neznamená to, že film musí být střihán v hladkých návaznostech. Je možné docílit toho, že střih je i v nejdivočejších rapid montážích pro diváka nepozorovatelný, divák si ho neuvědomuje, neboť střih je v tomto případě v dokonalé harmonii s ostatními složkami filmu ( kamera, hudba, výtvarné řešení, atd. ) a stejně jako tyto ostatní složky filmu se nesnaží na sebe samoúčelně upozorňovat, nýbrž slouží pokorně obsahu a myšlence filmu.
Toto je velice zevrubně o podstatě střihu. O řemesle, v němž jsem našla veliké zalíbení, přecházející často v posedlost a mojí snahou je podněcovat ve studentech posedlost tímto úžasným, dobrodružným řemeslem.
Dílna Ivo Trajkova:
Kontakt: 603213929
konzultace: pondělí 19:00 – 20:00 místnost 313
Charakteristika dílny:
Dílna je vymezený “časoprostor”, ve kterém se posluchačům dostává pedagogického vedení nejen u školních cvičení, ale i v širším rámci jejich budoucí profese, a také veškeré možné pomoci v řešení studijních otázek.
Tyto základní povinnosti pedagoga, abych je tak nazval, logicky vyplývají ze studijního programu každého ročníku střihové skladby, fakulty jako celku a organizace a možnosti Studia FAMU, skrze které se uskutečňuje praktická část studia - proto zde nebudu nikoho unavovat zdlouhavými popisy o tom, jak probíhá tento víceméně “standardní” pedagogický proces.
Nechci zdržovat ani obsáhlou “filozofií” o individuálním přístupu ke každému ze studentů; o snaze vést každého z posluchačů “jeho” směrem, tedy ne nutně tím, jenž se líbí mně osobně; o nutnosti být “zdravě” subjektivní ve výkladech, aby se vytvořil prostor pro konstruktivní polemiku a zároveň maximálně objektivní ke každému s odlišným pohledem na věc; a v neposlední řadě o morální povinnosti k jakési nenásilné výuce “praktické etiky” v rámci profese.
O čem bych se však rád zmínil je následující: domnívám se, že je možné, aby dílna měla i svůj pevně stanovený (alespoň rámcově) program, jakousi “nadstavbu” k výše uvedené základní funkci dilny.
Já osobně bych své snažení rozdělil do čtyř “kategorií” se společným záměrem – rozšířením spektra kvalitní “nabídky” vůči studentům pozitivně působit na zvýšení profesních, profesionálních a (nebojím se to napsat) i lidských kvalit pozdějších absolventů, s čím je v neposlední řadě spojeno i zvyšování prestiže školy. (Poznámka: ne že bych byl takový lidumil a idealista, jen chci využívat svůj čas smysluplně, chci se v konfrontaci se studenty sám něčemu hodnotnému “učit” a konec konců vyšší cíle jsou dobrou motivací.)
I. Kategorie (obecná)
V dílně chci zhodnotit podstatu “akademické půdy” vytvořením naprosto otevřeného, upřímného a tím ve výsledku i krajně tolerantního “ovzduší”, ve kterém se členové dílny nejen mohou, ale musí, a tím jsou také skutečně donuceni vyjadřovat se k výsledkům a k profesním otázkám u sebe a u svých kolegů. V kolektivním umění je diskuse nezbytnou součástí a je třeba se ji učit a pěstovat ji. Posluchač musí umět zdůvodňovat svá stanoviska a obhajovat je před kolegy. Navykne si tím mimo jiné i předstupovat se svými názory a výsledky před kohokoli a vstupovat do jakékoli konkurence.
Posluchač bude mít za povinnost prezentovat před kolegy každou svou práci minimálně ve třech fázích - u samostatných cvičení katedry, a ve dvou fázích – u společných cvičení. (Skutečně prezentovat projekt - obsahem i formou, nikoli jen ukazovat cvičení.)
Dále bude mít každý posluchač povinnost jednou za rok připravit pro své kolegy mini-přednášku (libovolné filmové téma), čili učit se tímto způsobem sdělovat své poznatky na poli teorie a “čelit” následné diskusi.
II. Kategorie (profesní)
Mimo úvahy nad “rolí” střihové skladby ve filmu (střižna - jediné místo, kde skutečně vzniká film) a “postavením” střihače jako profese, chtěl bych zde využít přednosti, že pracuji jako režisér i jako producent a učit posluchače umění komunikace při nezbytné spolupráci s těmito profesemi a zároveň je připravit na realitu filmového a TV “průmyslu” v širších rozměrech, nejen českých. Chtěl bych, mimo svých osobních poznatků, využívat hostů – českých kolegů a případných hostů ze zahraničí (při jejich návštěvách Prahy).
III. Kategorie (teoretická)
Uspořádal bych v obou semestrech mini-seminář pod názvem: „Střihová skladba a gramatika filmového jazyka v českém filmu“ a pozval bych střihače (případně režiséra) každého z promítaných filmů. Úkolem by měla být konfrontace teoretických úvah posluchačů při samostatném rozboru střihové skladby filmu s myšlením, praxí a realitou prezentované samotným autorem.
IV. Kategorie (praktická)
Rád bych vybral odpovídající hrubý materiál některého filmu a uspořádal mini-cvičení, kde každý posluchač sestřihne svou verzi vybrané filmové sekvence s následnou prezentací, obhajobou a debatou. V další fázi dostane každý student úkol provést ještě jeden sestřih stejného materiálu dle konkrétního zadání (např.. pokusit se vystřihnout jednu z postav nebo nepoužívat jistý typ záběru, sestřihnout materiál na konkrétní hudební skladbu atd.), s následnou prezentací a debatou, aby se podpořil rozvoj specifického způsobu myšlení, schopnosti variování, pochopení nikdy nekončícího řetězce možností a v neposlední řadě i vytrvalosti - tedy všech vlastností, které film od kvalitního střihače vyžaduje.
Dílna Drahomíry Vihanové:
kontakt: 736127220
konzultace: pondělí 12:30 – 14:00 místnost 313
konání: 3 hodiny týdně, pondělí 9:30-11:25
Charakteristika dílny:
Preferuji individuální práci s každým posluchačem zvlášť, protože se domnívám, že každý posluchač je individualita a každý také dostává ke zpracování materiál, který je poznamenán odlišností tvůrce /režiséra/, a proto přináší odlišné problémy ve zpracování. Z konkrétní práce na jednotlivých cvičeních samozřejmě dochází ke zobecnění, na př. rozdíl střihu dokumentárního materiálu a hraného materiálu, uchopení tempa a rytmu, orchestrální kompozice zvukové složky, zacházení s hudbou, dramaturgická stavba a pod. To všechno jsou věci, jejichž znalost je prospěšná pro všechny ročníky bez rozdílu, samozřejmě a k demonstraci lze použít vybrané úryvky na kazetách.
TÉMATA:
Střih jako výrazový prostředek
Scénář – analýza,montáž – syntéza
Funkce záběru
Velikost záběru a jeho hodnota
Proměnlivost délky záběru
Doznívání záběru
Manipulace s časem a prostorem pomocí střihu
Časoprostorová orientace
Úhel záběru
Vliv optiky na obsah záběru
Osa-možnosti její změny
Scénář jednoduché situace s pointou, půdorys s postavením kamery
Střihová skladba s ohledem na žánr: reportáž, koncipovaná reportáž, klip, dokument, hraný film /rozdíly/
Rozdíl mezi způsobem práce střihače v dokumentu a v hraném filmu
Použití hudby v dokumentu a hraném filmu
Čtení a zhodnocení natočeného materiálu v dokumentu
Použití triku v dokumentárním filmu
Metafora a symbol v hraném filmu
Projekce kazet s rozborem
Specifické znaky scénáře dokumentárního filmu
Konfrontace scénáře s dokončeným filmem
Míra autorského prosazování se v dokumentu
Dokument jako esej, anketa, rekonstrukce, mystifikace
Reálný čas a objektivita v dokumentu
Rozdíl práce s hudbou v dokumentu a v hraném filmu
Vzájemné ovlivňování dokumentu a hraného filmu
Stavba dokumentu – kladení do souvislostí
Nebezpečí manipulace
Dílna ZS 2010/2011 (dílnař: M. Čihák) pondělí 10:40 – 13:05
Dílna je svým tématickým zaměřením koncipována především pro posluchače bakalářského studia.
Případní zájemci z vyšších ročníků se vystavují riziku, že dílna nebude svým pojetím odpovídat jejich vlastním nárokům na úroveň magisterského studia.
téma: Celek a část
Aniž bychom si přesně vymezili vztah části a celku, budeme s oběma těmito pojmy pracovat jako s pojmy vycítěnými a budeme se snažit na nejrůznějších příkladech z oblasti mechaniky, fyziky, geometrie, fotografie, výtvarného umění a filmu evokovat vztahy mezi celkem a částmi.
metoda: „Neobraceti hřbetem k zrcadlu, než lícem; to jest věc každou ukazovati z pravého jejího gruntu.“
(J. A. Komenský, Didaktika, kap. XIV)
povinnosti studenta v průběhu semestru:
Aktivní účast na dílně spočívá v duchapřítomném společenství a ne pouze ve fyzické přítomnosti studenta.
Každý student představí některý ze svých minulých filmů a provede jeho analýzu s ohledem na vztah
částí a celku.
Každý student představí záměr svého filmu na tento školní rok. (V průběhu dalšího semestru pak seznamuje ostatní s postupem na svém díle)
rozvržení obsahu dílenských setkání:
-pražský Gesamtkunstwerk – orloj jako výsledek setkání vědce a řemeslníka
-dělení úsečky – uvedení do matematiky geometrického názoru
-Písmo, písmeno, slovo – poznámky nejen k první větě knihy Genesis prezentace minulých prací studentů