“Plynulý střih je zmarněná příležitost.”

Sergej Ejzenštejn

“Zdůrazňuji, že montáž je tvůrčí síla kinematografie a že příroda poskytuje pouze surovinu, s níž montáž pracuje. Toto je, přesně vzato, vztah mezi montáží a filmem.”

V.I. Pudovkin

 “…nemůžeme-li najít pro určité střihové postupy obdobu ve skutečném životě, je tomu tak prostě z toho důvodu, že střihač a režisér nechtějí reprodukovat fyzický svět, jak jej člověk normálně vidí….Tím, že střihač náhle mění obrazy, reprodukuje normální mentální mechanismus, jehož prostřednictvím přenášíme ve skutečném životě pozornost z jednoho předmětu na druhý. To ospravedlňuje mechanický proces střihu. Tím, ze provádí určité změny v pohledu, jež nelze přirovnat k vnějšímu zážitku, používá střihač práva výběru, jež udělujeme umělci.”

Karel Reisz

“Jestliže režie je pohled, pak montáž je tlukot srdce. Pro oboje je charakteristické předvídání, ale co se režie snaží předvídat v prostoru, to se montáž snaží předvídat v čase. Dejme tomu, že na ulici spatříte mladou dívku, která se vám líbí. Na zlomek vteřiny zaváháte, zda ji oslovit . Jak lze vyjádřit toto zaváhání? Režie zodpoví otázku “Jak ji mám oslovit?”. Ale abyste mohli jasně vyjádřit druhou otázku, totiž “Budu ji milovat?”, jste nuceni propůjčit onomu zlomku vteřiny, v němž se obě otázky zrodily, důraz. A tak se zdá, že je spíše věcí montáže než režie jasně a přesně vyjádřit život myšlenky, její náhlé vnuknutí v průběhu děje. Kdy? Jednoduše pokaždé, kdy to situace vyžaduje. Pokaždé, kdy je nutné šokem nahradit arabesku, pokaždé, kdy vnitřní plynulost filmu vyžaduje při přechodu z jedné scény do druhé kromě popisu děje také popis charakteru. Z příkladu je jasné, že mluvit o režii automaticky znamená mluvit o montáži. Když působivost montáže předčí ve své účinnosti režii, krása režie se tím zdvojnásobí: kouzlem nečekaného odhalujeme tajemství v procesu analogickém tomu, v němž v matematice pracujeme s neznámou veličinou.

Každý, kdo podlehne pokušení montáže, podlehne take pokušení krátkého záběru. Jak? Tím, že učiní pohled klíčovou figurou ve své hře. Střih pohledů je téměř definice montáže, její nejvyšší ambice a zároveň její podřízenost režii. V důsledku to znamená odhalit za myšlením duši, za intrikou vášeň, nechat srdce převládnout nad inteligencí skrze destrukci pojmu prostoru ve prospěch pojmu času.”

Jean-Luc Godard