Katedra režie
Studium se zaměřuje na rozvíjení představivosti, tvořivosti a odpovídající míry kritického myšlení filmových a televizních režisérů, jejichž postavení při vzniku filmového, nebo televizního díla je klíčové.
Absolvent oboru by měl prokázat osobité vidění světa, kreativitu, koncepčnost, organizační schopnosti, všeobecnou vzdělanost a vhled do ostatních uměleckých disciplin. Studijní plány jednotlivých oborů obsahují soubory povinných a volitelných předmětů, včetně praktických cvičení pro bakalářské a navazující magisterské studium. Výuka se dělí na teoretickou část, která je zaměřena na studium dějin kinematografie, filmovou a televizní techniku a technologii. Efektivní rámec k získaným vědomostem tvoří oborové přednášky: "Teorie dramatu", "Práce s hercem" a "Filmová řeč". V praktické části si posluchači ověřují teoretické poznatky v systému cvičení od elementárních etud až po absolventský hraný film. Adept má v průběhu studia možnost pracovat v dílnách pod vedením tvůrčích osobností, setkat se s různorodými koncepcemi a kinematografickými přístupy.
Dějiny kinematografie se často ztotožňují s dějinami filmové režie – a to především v těch případech, kdy režie dosáhla harmonické vyváženosti mnoha tvůrčích aktivit. To je jeden z důvodů, proč naše katedra usiluje o synchronnost výuky ve vztahu k jiným katedrám.
Tato součinnost, tvořivé propojení jednotlivých oborů vede posluchače k tomu, aby se již na svých studentských filmech naučili odpovědnosti za cizí duševní vklad. V současnosti, kdy se náklady na realizace filmového díla neúměrně zvyšují, je důležité aby adept režie hraného filmu chápal tvůrčí odpovědnost komplexně : nelze mluvit o dobrém vedení herců a špatném pojetí obrazu, nebo o špatném dialogu a originální střihové skladbě, etc… V tomto duchu je veden cyklus „úvodů a praktik do režie hraného filmu“ v prvním ročníku, výběr volitelných předmětů, které jsou základem pro splnění požadavků současné filmové a televizní praxe, kdy budoucí tvůrce zhodnocuje kvalitu své práce úrovní jiných subjektů, jako výsledek neopakovatelnosti a harmonie mnoha tvůrčích aktivit.