OTÁZKY K MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM Z DĚJIN FOTOGRAFIE

Při státní magisterské zkoušce se losují dvě otázky z předmětu Dějiny fotografie. Student má možnost si otázky připravit a následuje jejich zodpovězení před komisí a to takto:

1. otázka: Souvislý výklad studenta má formu krátké desetiminutové přednášky na téma vylosované otázky. Dotazy členů komise probíhají až po skončení projevu studenta a čas vymezený na otázky je pět minut. Po dobu prvních deseti minut pedagogové nikdy nekladou otázky  a student musí tento časový prostor vyplnit zcela sám. To je i základním předpokladem pro úspěšné složení zkoušky.

Důraz je kladen na vlastní úvahu doloženou faktografickými údaji. Za zodpovězení otázky nelze považovat pouhý výčet jmen autorů fotografů, jichž se daná otázka týká. Ke složení zkoušky je nutný detailnější rozbor tématu.

2. otázka:  Jedná se rovněž o analytické zodpovězení vylosované otázky, ovšem s možností doplňujících dotazů členů komise v celém jejím průběhu. Na zodpovězení otázky je vymezeno 15 minut.

SEZNAM OTÁZEK

1. Počátky fotografie a komparace různých fotografických technik:

Uvažujte o technických, ekonomických a právních výhodách a nevýhodách různých raných fotografických technik od poloviny dvacátých do sedmdesátých let devatenáctého století. Vysvětlete jejich funkčnost a nefunkčnost (v různých oblastech fotografie) a ozřejměte důvody, proč po nějakou dominovaly či zanikaly.

2. Fotografie v českých zemích od vynálezu daguerrotypie do konce 19. století:

Uveďte přední osobnosti a jejich význam, žánry ve kterých byli aktivní, techniky, které používaly. Srovnejte jejich dílo s významnými zahraničními fotografy téže etapy.

3. Proměny fotografického zobrazování války od šedestých let 20. stol. do současnosti:

Zaměřte se na jednotlivé válečné konflikty (např. válka ve Vietnamu, Biafra, válka v bývalé Jugoslávii, první a druhá válka v zálivu, Rwanda, války v Afghanistánu apod.) a jejich porovnání. Lze mluvit i o jednotlivých událostech těchto válek: např. masakr v My Lai, Serbrenica, snímky z Abu Ghraib atd. Stručně zauvažujte nad způsobem jejich  dokumentování a jejich prezentace (periodika,  galerie, web) a o dopadu této prezentace a o jejich sociálním vlivu. Tato otázka směřuje k chápání fotografie jako média, které ne/ovlivňuje nějakým způsobem povědomí o světě. Lze uvažovat o proměnách cenzurování obrazů války, snižujícím/zvyšujícím se vlivu fotografie a způsobech jak válku zobrazit od tradičně dokumentaristických až uměleckým projektům a autentické amatérské fotografii.

Mimo jiné McCullin, Burrows, Ut,  Perez, Jarr, Nachtway atd. atd. umělecké projekty amatérské záběry.

4. Fotografické knihy jako autorská výpověď:

Fotografická autorská monografie představuje nový ucelený výrazný artefakt dvacátého století. Jde o fotografické projekty typu Svět je krásný, Tvář doby, The Americans,  Exiles apod. Jde o ucelený autorův soukromý (obvykle tedy nikoli komerční) projekt a otázka rovněž nezahrnuje retrospektivní publikace. Uveďte alespoň deset příkladů (nepočtítaje již zmíněné). Uveďte možné přístupy k tomuto tématu.

5. Ženy fotografky v dějinách české fotografie:

Uveďte výrazné osobnosti ženské fotografie v Čechách na Moravě (popřípadě i v Československu) ve dvacátém století. Zkuste zhodnotit specifika fotografie vytvářené ženami či poukázat na neexistenci takových specifik a srovnat je s tvorbou významných fotografek v jiných zemích.

6.  Velké fotografické výstavy, se kterými máte osobní zkušenost:

Popište zásadní  fotografické výstavy, které jste posledních třech letech zhlédl/a  v Čechách či v zahraničí (je nutné mluvit opravdu o významných projektech nikoli o bezvýznamných lokálních výstavách).

Tyto osobní zkušenosti musí být pouze odrazem k úvahám o obecných problémech vystavování fotografií: způsobu adjustace, kurátorování, kombinace s jinými druhy umění na společných výstavách apod.

7. Japonská / čínská / jihoamerická fotografie v druhé polovině dvacátého století:

Vyberte jednu z výše uvedených a popište její odlišnosti dané kulturně a historicky či naopak její provázanost s euroamerickými vlivy. Je třeba vysvětlit případnou podobnost některých tendencí evropské a asijské fotografie.

8.  Teorie a filosofie vizuálního (fotografického) myšlení ve 20.století:

Vyberte některé  autory, kteří se ve dvacátém století snažili reflektovat fotografii z filosofických nebo esejistických pozic. (Např. W. Benjamin, S. Sontag, R. Barthes V. Flusser, popřípadě Sekula, Eco, Burgin a další.) Vysvětlete  jejich pohled na fotografii, popřípadě je zasaďte do intelektuálního klimatu doby, ve které jejich názory vznikaly. Porovnejte nejméně dva z těchto autorů a zdůrazněte styčné body či odchylky jejich tvorby. Zamyslete se nad klíčovými publikacemi a články těchto autorů.

9. Meziválečná avantgarda

Popište souvislosti mezi meziválečnými avantgardami ve fotografii na straně jedné a stejnými styly v ostatních druzích umění (malířství, sochařství, film, architektura) jak v Československu, tak v zahraničí.

Jedná se o surrealismus, novou věcnost, konstruktivismus, v menší míře i např. suprematismus.

Zdůrazněte rozdíly a podobnosti.

10. Postmoderní fotografie v postmoderním umění a digitálně manipulovaná fotografie:

Definujte postmoderní umění, uveďte jeho časové rozpětí a objasněte paralely s postmoderním myšlením v architektuře (kde se pojem objevil poprvé), literatuře, filmu a výtvarném umění. Poukažte na známá typicky postmoderní díla a vysvětlete principy apropriace. Pokuste se vymezit hlavní proudy a přístupy k digitálně manipulované fotografii a jejich souvislost či odlišnost od principů postmoderny.

Robert Venturi, Richard Prince, Sherrie Levine, Cindy Sherman, Sally Mann, Nancy Burson, Jeff Wall, Gregory Crewdson, Bratrstvo, Ivan Pinkava, Hiroshi Sugimoto,  Aziz - Cucher,  Gilbert and George, Tracey Moffat, Eline Brotherus, Sam Taylor-Wood, Tom Hunter apod.