SYLABUS PŘEDMĚTŮ VE VÝUCE NA FAMU OD ZS 2003
· Sylabus obdrží každý posluchač, který si daný předmět zapíše, na studijním oddělení při zápisu.
· Další závažné údaje (technické požadavky přednášejícího, jako např. projekce vhs či dvd…, nejsou součástí sylabu.) Podobně také početní limit posluchačů v daném kursu. Tyto údaje však předá vyučující studijnímu oddělení (zvláštní papír), které je shromáždí a bude na ně brán ohled při sestavování rozvrhu. Studijní oddělení také sleduje, kdo si kdy daný předmět zapsal a v pravou chvíli zápis do tohoto předmětu uzavře. (Limit je dán zejm. počtem míst v té které učebně.)
· Předměty, které se atestují po semestrech, mají sylabus na celou dobu výuky, ale podmínky atestace jsou dány pro každý semestr zvlášť.
· Tematické okruhy či otázky ke zkoušce jsou součástí sylabu. U Dějin filmu (svět. i čes.) jsou dány okruhy otázek pro každý semestr zvlášť + pro soubornou zkoušku za celé tři semestry.
· Sylaby předmětů budou vyvěšeny také na www.famu.cz.
_________________________________________________________________
FAMU
2003/2004
ZS nebo LS
NÁZEV PŘEDMĚTU
Jméno Přednášejícího:
Kontakt (mobilní telefon, email):
Konzultační hodiny (místo a čas):
Místo a čas konání:
Učebna 7, Lažanský palác
Čtvrtek 14:00 – 16:30 hod.
Popis předmětu (přednášky či semináře):
12 – 15 řádek souvislého textu, z něhož každý (zejména posluchači, jimž je sylabus určen především) pochopí, oč v daném předmětu půjde, jaké pedagogické metody a prostředky budou užity, jaký je cíl a smysl předmětu.
Úkoly:
Požadavky a rozsah úkolů, které budou posluchači během semestru plnit.
· typ a rozsah úkolů (např. seminární práce, etudy, malý scénář, četba textů… včetně stránkových rozsahů; ústní prezentace během semestru),
· termíny úkolů: kdy bude úkol zadán a do kdy musí být splněn
· základní metodologické předpoklady: způsob citace z pramenů a literatury. Např. tato věta: Všechny prameny (knihy, články, rozhovory, filmy, webové stránky atd.) musejí být řádně citovány. Každá užitá citace, ať už je v jakémkoli rozsahu, musí být řádně označena. Parametry předpokládané diskuse v rámci výuky: diskuse za účelem objasnění
Hodnocení:
Výsledné hodnocení se skládá z pedagogem určené proporce těchto parametrů:
Závěrečná písemná práce: u%
Test: v%
Účast v diskusi: w%
A další možnost: z%
1. Téma.
Anotace.
Předpokládané znalosti: tj. např. znalost filmu nebo povinná četba na seminář – text je stručně určen včetně stránkového rozsahu, jeho plné určení je v seznamu povinné literatury na konci sylabu; film je zde uveden jen stručně, na konci je seznam se základními filmografickými údaji.
2. Téma.
Anotace.
Předpokládané znalosti:
3. Téma.
Anotace:
Předpokládané znalosti:
Atd. – až do konce semestru nebo roku. Počet je dán počtem přednášek či seminářů v semestru.
_______________________________________________________________
· Seznam povinné literatury:
kniha: Jméno Autora: Název knihy. Místo a rok vydání.
článek: Jméno Autora: Název článku. Název periodika, rok, číslo, stránky.
· Seznam doporučené literatury:
dtto
· Seznam povinných filmů:
Název (Jméno Režiséra, rok výroby)
· Seznam doporučených filmů:
dtto
· Podmínky atestace
(např. tematické okruhy či přímo otázky ke zkoušce)
_____________________________________________________________
Anebo příklad pro předmět přednáškového typu (sylaby dílen a seminářů vycházejí více z popisu konceptu a procesu, na které je daný předmět zaměřen).
FAMU ZS 2003/2004
TEORIE DRAMATU
PhDr. Michal Bregant
bregant@famu.cz
konzultační hodiny: viz děkanát
Čas a místo konání: Úterý 10:40 – 12:15 hod. Učebna 1, Lažanský palác
Kurs je určen pro všechny studenty FAMU. Jeho cílem je a) prezentovat základní historické etapy myšlení o divadle a dramatu; b) objasnit základní terminologii sloužící porozumění dramatickému textu; c) prakticky ověřit nástroje analytického přístupu k dramatickému textu a jeho adaptaci.
Součástí kursu bude společná návštěva vybraného divadelního představení, které bude předmětem diskuse z hlediska vztahu mezi textem a jeho inscenací.
Atestace:
Výsledné hodnocení se proporčně skládá z těchto aspektů:
Zkouška: 50%
Esej (rozsah cca 8 000 znaků): 20%
Účast v diskusi: 15%
Referát: 15%
(Všechny prameny a veškerá použitá literatura – tj. vydané i nevydané texty, rozhovory, webové stránky atd. – musejí být řádně citovány. Každá užitá citace, ať už je v jakémkoli rozsahu, musí být řádně označena.)
Průběh kursu:
1. (7. 10.)
Východiska. O původu dramatu. Aristotelés: Poetika
2. (14. 10.)
Pozdější reflexe Aristotelovy Poetiky.
Literatura: Aristotelés
3. (21. 10.)
Divadlo a drama ve středověku a v renesanci.
Literatura: Stehlíková
4. (4. 11.)
Klasicismus a osvícenství
Literatura: Diderot
5. (11. 11.)
Schiller – Goethe – Nietzsche – Freud – Brecht
Literatura: Freud
6. (18. 11.)
Naturalismus. Psychologismus.
7. (25. 11.)
Odraz a obraz. Reforma divadla a dramatu na přelomu 19. a 20. století.
Literatura: Čechov
8. (2. 12.)
Dramatické umění podle Otakara Zicha
Literatura: Zich, s. 36 – 56.
9. (9. 12.)
Drama jako zvláštní druh textu. Pražská škola.
Literatura: Veltruský a)
10. (16. 12.)
Adaptace jako překódování textu: divadlo – film.
Literatura: Miller
11. (6. 1.)
Smrt postavy. Smrt autora. Smrt smrti.
Literatura: Bernhard
12. (13. 1.)
Drama jako/a zrcadlo. Úskalí „klasiky“.
Povinná literatura:
a) teorie:
Aristotelés: Poetika. (Překlad Antonín Kříž) Rezek, Praha 1999, s. 321 – 436.
Denis Diderot: O dramatickém básnictví. In: D. Diderot: O umění. Odeon, Praha 1983, s. 109 – 154.
Sigmund Freud: Oidipus a Hamlet (z Výkladu snů)
Jan Mukařovský: K dnešnímu stavu teorie divadla. In: J. Mukařovský: Studie z estetiky. Odeon, Praha 1966, s. 163 – 171.
Miroslav Procházka: O povaze dramatického textu. In: M. Procházka: Znaky dramatu a divadla. Panorama, Praha 1988, s. 11 – 30.
Eva Stehlíková: A co když je to divadlo? Divadelní ústav, Praha 1998, s. 53 – 57, 119 – 123.
Jiří Veltruský: a) Dramatický text jako součást divadla; b) Drama jako literární dílo a divadelní představení. Obojí in: J. Veltruský: Příspěvky k teorii divadla. Divadelní ústav, Praha 1994, s. 77 – 101.
Otakar Zich: Estetika dramatického umění. Panorama, Praha 1987, [s. 35 – 271].
b) dramatické texty:
Sofokles: Oidipus král
William Shakespeare: Hamlet
Anton Pavlovič Čechov: Racek
Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího
Thomas Bernhard: bude určeno
c) jedna povídka k tomu:
Jorge Luis Borges: Averroesovo hledání. In: J. L. Borges: Zrcadlo a maska. Odeon, Praha 1989, s. 212 – 220.
Doporučená literatura: (pohříchu neukončený seznam)
Lubomír Doležel: Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Host, Brno 2000.
Eugen Fink: Hra jako symbol světa. Československý spisovatel, Praha 1993.
Jan Grossman: Drama a režisérův sloh. In: J. Grossman: Analýzy. Československý spisovatel, Praha 1991, s. 112 – 136.
Karel Kraus: Pro divadlo dramatu. In: K. Kraus: Divadlo ve službách dramatu. Divadelní ústav, Praha 2001, s. 158 – 178.
Peter Michalovič – Pavol Minár: Úvod do štrukturalizmu a postštrukturalizmu. Iris, Bratislava 1997.
Jan Mukařovský: Dvě strudie o dialogu. In: J. Mukařovský: Kapitoly z české poetiky I. Svoboda, Praha 1948, s. 129 – 156.
Myšlení o divadle I., II. Herrmann a synové, Praha 1993
Ivo Osolsobě: Mnoho povyku pro sémiotiku. Nakladatelství „G“, Brno 1992.
Jan Patočka: Epičnost a dramatičnost, epos a drama. Divadlo 17, 1966, č. 10, s. 1 – 6.
George Thomson: Aischylos a Athény. Rovnost, Praha 1952.
Témata k referátům budou zadána 21. 10. 03.
Témata k esejům budou zadána 16. 12. 03; eseje budou odevzdány 6. 1. 04.
Tematické okruhy ke zkoušce:
1. Divadlo a drama v antice. Aristoteles.
2. Středověké divadlo a rituál.
3. Aristotelova Poetika v pozdějších interpretacích.
4. Klasicismus a osvícenská kritika.
5. Německá teorie dramatu a divadla.
6. Reformy dramatického tvaru na přelomu 19. a 20. století.
7. Pražská škola. Jan Mukařovský.
8. Zichova koncepce dramatického umění.
9. Základní kategorie dramatického textu.
10. Dramatický text, divadelní text, adaptace.